strejda (zast. a nář. strejka Jir., Baar), -y m. ob. expr. 1. strýc 1: s. z matčiny strany 2. starší, dobrácký, zprav. venkovský muž (časté zejm. v oslovení): sukovití s-ové (K. Čap.); kam to vezete, strejdo? (Kapl.); → expr. zdrob. k 2 *strejdálek, -lka, *strejdánek, -nka m.