strkati ned. 1. k strčiti 1-4: nestrkejte do mne nevrážejte; nestrkej do stolu; s. někoho loktem; řidč. nechat sebou s., přen. dát si všechno líbit; – s. pero do pouzdra zastrkávat; s. ruce do kapes dávat; s. nos (prsty) do něčeho, přen. ob. expr. plést se (neoprávněně n. nevhodně) do něčeho; s. stížnosti do stolu, přen. nevyřizovat je; s. hlavu do písku (jako pštros), přen. nechtít o něčem (zprav. nepříjemném) vědět; s. hlavu do kuchyně, za plentu, přen. nahlížet, dívat se tam; s. hlavy dohromady, přen. radit se, tajně se dohovořovat; přen. expr. s. do něčeho mnoho peněz investovat; – ob. expr. do všeho aby tě strkal nutil (ve význ. 1); expr. s. někoho z kanceláře do kanceláře přemísťovat; – ob. expr. strkala mu tolik, aby mohl utrácet (Staš.); s. někomu pár stovek bolestného; nebude mu přece s. desetikorunu za přinesení; ♦ s. krk do oprátky vydávat se v nebezpečí, netušit léčku; s. hlavu do chomoutu (ob.) zavazovat se k něj. tíživé povinnosti, dostávat se vlastním přičiněním do nemilé situace; strká do všeho čumák (zhrub.) do všeho se plete; s. něco, někoho do jednoho pytle (s něčím, někým) (expr.) stejně posuzovat, hodnotit, nerozlišovat; s. (čast. dávat, podávat) někomu něco po lopatě (expr.) vysvětlovat velmi jasně, zjednodušeně, aby snadno pochopil; řidč. s. někomu někoho (expr.) chtít ho (ji) s ní (s ním) oženit (vdát); s. někomu peníze do krku (expr.) zbytečně draho od někoho kupovat, platit jej za služby, nadarmo ho podporovat 2. k strčiti 5: ust. spoj. s. na někoho psí hlavu všechno na něho svádět 3. k strčiti 6: ob. expr. s. odpovědnost na někoho svádět 4. (koho, co kam) tlakem postupně dostávat na jiné místo (zejm. kupředu); sunout, tlačit, postrkovat 1: s. kolečko, kočárek do kopce tlačit před sebou; jde tam, jako by ho strkal pomalu, nerad, neochotně; s. někoho dopředu, přen. doporučovat ho, pomáhat mu v postupu; přen. expr. strkali ho z bytu nutili k vystěhování; — strkati se ned. 1. (~; s kým) vrážet do sebe, narážet na sebe: strkali se, drali se dopředu; začal se s ním s. a prát 2. řidč. a poněk. zast. zvolna, jako s námahou se pohybovat; sunout se: s. se do dveří s batohem (Něm.); s. se o berlích (Til.) †3. k strčiti se: s. se za jiné (Prav.) skrývat se ○ předp. do-, na-, od-, po-, po- se, pro-, pře-, při- se, roz-, se-, u-, v(e)-, vy-, za- (poza-); → nás. strkávati ○ předp. v. strkati, dále popo-, pod-, před-, povy-