suma, -y ž. (z lat.) 1. řidč. kniž. celkový počet, celkové množství; souhrn, úhrn: všechna s. lidského vědění (Z. Nej.); s. vědomostí (Staš.); zast. s. všech obyvatelů (Pal.); zast. hovor. ust. spoj. s. sumárum (z lat.) celkem, úhrnem, zkrátka a dobře; mat. součet 2. peněžitá částka 1; obnos: vyplatit velké sumy; prohrát značnou sumu; úhrnná s.; pojistná s. †3. souhrn, jádro 2, podstata 1: s. návrhu byla, aby robota byla zrušena (Jir.); krátce a sumou zopakoval onu událost (Jir.); → expr. zdrob. sumička (*sumka Havl.), -y ž.; — v. též sumou