světlo, -a s. (6. j. -e, 2. mn. -tel) 1. zářivá energie vycházející z přirozených n. umělých zdrojů, umožňující vidění; optický jev působený touto energií: zdroj světla; sluneční s. jas I; denní s. svit I 1; elektrické, plynové s.; pracovat při umělém světle osvětlení; obrátit se k světlu; podívat se na negativ proti světlu; udělej s.! rozsviť; s. a stín, přen. dobrá a špatná stránka něčeho; ust. spoj. vrátit se ještě za světla za dne; už za světla ráno; vyjít na s., poněk. zast. na s. boží ven, na povrch; přen. vnést do duše, života trochu světla radosti, štěstí; s. naděje, poznání, vzdělanosti, pravdy (o tom, co člověka obšťastňuje n. povznáší); s. mých očí (kniž.) drahá bytost; šířit s. (Havl.) osvětu; vidět něco v jiném světle jinak, získat na něco jiný názor; to vrhá na události zcela jiné s. mění náš názor na ně; ukázat něco v pravém světle podle pravdy, skutečnosti; ukázat se v plném světle jasně, zřetelně; (podle rus.) ve světle pod zorným úhlem, z hlediska; historie ve světle nejnovějších událostí; stavět něco do příznivého světla líčit příznivě; spatřit s. světa narodit se; vzniknout; zast. na s. vydat vytisknout, uveřejnit; bibl. budiž s.!; círk. věčné s.; fyz. viditelné záření (elektromagnetické): bílé, barevné s.; homogenní s.; absorpce, disperze, lom, odraz, ohyb, polarizace, rozklad, rozptyl světla; rychlost, šíření světla; fot. bleskové s. světlo vysoké intenzity, kterým se po krátkou dobu osvětluje fotografovaný předmět 2. světelný zdroj, zprav. umělý; svítidlo; (světelný) signál: pouliční světla lampy; neónové s.; rozžehni s.!; nechoď tam s otevřeným světlem!; postav s. a pojď sem!; ve Slavíně hořela světla; zast. položení světel nebeských (Jir.) hvězd; fot. bleskové s. zdroj bleskového světla (ve význ. 1); círk. věčné s.; – motor. dálkové, potkávací, koncové s.; let. polohové, dráhové s.; loď. záďové, příďové, boční s. 3. ob. používání (zvl. elektrické) energie k svícení, zprav. v domácnosti: má zadarmo byt, otop a s.; poplatky za s. a plyn 4. jasné poznání; objasnění, vysvětlení: vnést do záhady trochu světla; umínil jsem si získat více světla o tom (Šim.) 5. kniž., vynikající osobnost: s. vědy (Hol.); Buddha, naše s. (Zey.); žert. katedrové s. (K. Čap.) 6. (zprav. mn.) mysl. oko zvěře srstnaté a pernaté 7. výtv. místo, kde je světlo znázorněno, světlé, osvětlené místo; zdrob. světélko, světýlko, světlíčko v. t.