svítivý příd. k svítiti; zářivý 1. vydávající světlo: s. plamen; s-é ručičky hodinek zářící 2. připomínající zářivost světla leskem, třpytem n. jasnou, zářivou barvou: s-á hladina rybníka; s-é mince; s-é oči; bílé s-é zuby; s-á červeň, zeleň; přen. s. hlas (Mart.) jasný, zvučný; přísl. svítivě: s. hořet; – s. bílý sníh; podst. svítivost, -i ž.: hvězdy rozličné s-i; – jasná s. barev; s. pletí; fyz. světelný tok vyzářený zdrojem v někt. směru do jednotkového úhlu: s. žárovky