tíže, řidč. tíž, -e ž. 1. tíha 1, 2: t. těla váha; ohýbat se pod tíží něčeho; přen. cítit hroznou tíž (Wolk.) tíseň; spadla ze mne t.; mít tíži na prsou tlak; (o něčem působícím nesnáze, svízele:) t. starostí, krize; t. poklesku; snášet tíži války svízele, těžkosti; (o něčem závažném, významném, důležitém:) t. činu; t. otázky; t. námitek pádnost; nést celou tíži podniku; – řidč. a poněk. zast. malou tíži vézt (Krásn.) náklad, břemeno 2. fyz. výslednice síly přitažlivé (gravitační) a síly odstředivé vznikající rotací nebeského tělesa: zemská tíže 3. ve spoj. k tíži (koho, čeho) úč., obch. v neprospěch, na vrub (op. k dobru): připsat někomu něco k tíži; → zdrob. k 1 tížka, -y ž. zast. a zř.