třídní (†třídný Jg., Šal.) příd. k třída I 1. týkající se společenské třídy: t. společnost; t. panství; t. vědomí, zájmy; t. boj, protiklady, rozpory, rozdíly; t. nenávist; hlásat t. smír; t. nepřítel 2. k třída 3: škol. t. učitel odpovědný za urč. třídu po stránce výchovné a administrativní; t. kniha určená pro zápisy o vyučovacích hodinách, nepřítomnosti žáků ap.; t. výkaz (dř. katalog) obsahující soupis žáků jedné třídy se záznamem o prospěchu ap.; t. důtka udělovaná oficiálně třídním učitelem 3. t. loterie (dř.) konající se v několika třídách (ve význ. 2); — zpodst. třídní, -ho m. (třídní, -í ž.) třídní učitel: je t-m v 6. A; dobrý t.; naše t.; → přísl. k 1 třídně: společnost t. diferencovaná; t. uvědomělý dělník; být t. zaujatý; → podst. k 1 třídnost, -i ž.: t. společnosti; t. kultury; marristické názory o t-i jazyka