tamto zájm. přísl. řidč. poněk. zast. 1. (místně) tam 2, tamhle 1: ten kostelíček, co t. vidíte (Něm.); mám t. sáně (Jir.), t. vede cesta polem (Erb.); t. jsou vinice a zde zase návrší porostlá borovičnatými lesíky (Kun.) 2. (směrově) do toho místa: postav se t. (Tyl); hleďte t., jaké krásné místo k založení rybníka (Něm.); přikoupit té roviny až t. (K. Čap.); vrať se okolo t. těch dubů