tesati ned. (1. j. -šu, -sám, kniž. -ši, rozk. teš, -sej, přech. přít. teše, tesaje) 1. (~; co) opracovávat (dřevo, kámen) sekerou, dlátem ap. do urč. tvarů; touto činností vytvářet: t. dřevo, kmen, kámen; – t. schody, pomník; t. nápis; přen. ostře tesaný obličej (Č. Jeř.); přesně tesané herecké výkony (R. právo); t. myšlenku (Schulz) 2. (co) vytesávat, vyhlubovat: t. chodbu do skály; ve skále tesaná studně 3. (o ptácích šplhavcích) zobákem klepat do dřeva, oklepávat kůru, dlabat zobákem díry do dřeva stromů: datel v kůru tesá (Sova); duté rány, jako když datel teše (Vrba) 4. řidč. expr. (do koho; ~) dávat rány (ve význ. 2); sekat 2: do sebe tešou ostřím mečů svých (Hál.) †5. (co) kácet: tesaný les (Wint.) ○ předp. o-, o- se, od-, pro-, při-, s-, u-, v-, vy-; → nás. tesávati