tlačiti ned. (3. mn. -í, bud. potlačím, budu tlačit) 1. (co, koho kam, nač, na koho; ~) vyvíjet úsilí, tlak (ve význ. 1), aby se něco (n. někdo) těsně k něčemu přiblížilo, připojilo, přimklo: t. čelo k oknu tisknout; t. nohy k sobě (při cvičení); t. zelí do sudu mačkat, cpát, pěchovat; t. hráče ke hrazení přitiskovat; t. na tužku; tlačila (při psaní) tak, že propichovala papír; t. někoho ke zdi, přen. expr. vhánět do úzkých; dítě sedí na hrnečku a tlačí vyvíjí úsilí k vyprázdnění střev; přen. expr. činit nátlak, naléhat: tlačili na ni, aby se stěhovala; reakce tlačí na svolání sněmu (Havl.); tlačil, aby se děvče vdávalo (Staš.); poněk. zast. od haličské strany tlačí již Rusové přes Košice (Havl.) jsou v náporu, útočí 2. (co; koho kam; ~) s vynaložením síly, námahy, tlakem postupně dostávat na jiné místo (zejm. kupředu); sunout, strkat 4, postrkovat 1: t. před sebou kočárek, vozík; tlačili auto do garáže; pomáhá t.; let. t. letadlo pootáčet letadlo za letu kolem příčné osy ve smyku, v kt. se zmenšuje úhel náběhu 3. (co) tlakem vymačkávat tekuté součásti; (co, co odkud) tlakem získávat; lisovat: t. olej (ze semene); t. hrozny; – t. víno (z hroznů) 4. (co) tlakem zhotovovat: t. mince razit; tech. tlačení vytváření vypouklých n. dutých předmětů z rovných plechů přitlačováním tlačítka k rotující šabloně †5. tisknout II 1: t. knihy (Jir.) 6. (koho, 4. p.) tlakem působit někomu bolest: boty ho tlačily; oběd ho tlačil v žaludku; tlačil ho žaludek; neos. na prsou ji tlačilo cítila tlak (ve význ. 1); přen. expr. působit starost, trápit, soužit: bez starosti není žádný člověk, jednoho tlačí to, druhého ono (Něm.); tlačí ho svědomí; všechno ho už doma tlačí; ♦ každý ví (nejlépe), kde ho střevíc (bota, pata) tlačí zná své obtíže, nedostatky; tlačí ho můra má pocit úzkosti, něco ho tísní, trápí; zř. euf. jistě ho dávno drn tlačí (Vrba) zemřel, je pochován; — tlačiti se ned. 1. (~; na koho, co; ke komu, čemu) být stísněn na malém prostoru; tísnit se 1, mačkat se 1, tisknout se 1: na náměstí se tlačil zástup; t. se ve frontě; přen. domy se tlačí jeden na druhý 2. (kam; kudy; odkud) s námahou se dostávat, mocí, silou pronikat; prodírat se, cpát se, drát se 1 (expr.): t. se do obchodu; t. se zástupem; t. se ze dveří; přen. vzpomínka se mu tlačila na mysl vtírala se mu; slzy se tlačily do očí; (do místnosti) se malým oknem tlačilo světlo (Kapl.); na rty se jí tlačila rouhavá slova (M. Han.) 3. (též *tlačiti Baar) (zvl. o rostlinách) rašit 1, pučet 1, vyrůstat: ze země se už tlačí sněženky začínají vyrážet; pupeny se už tlačí; stoličky se už tlačily ven 4. expr. (kam; na koho) velice se o něco ucházet (zvl. o vlivné postavení): nikdy se nikam netlačí; prý se na něho (na jeho místo) tlačí ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, o-, o- se, o- si, od-, po- (popo-), pro-, pro- se, pře-, při-, při- se, roz-, s-, u-, v(e)-, vy-, za-; → nás. tlačívati, tlačívati se ○ předp. při-