tož částice a přísl. I. částice 1. obl. mor., jinak poněk. expr. tak III 2, tedy 2: tož prosím (Olb.) nuže; tož, co myslíte (Těsn.) nu; no tož, vsaďme se (Herb.); tož, jakpak vy to tu děláte (Bran.); a tož, co je doma nového (John); tož hledím, hledím (Herb.); když tak, tož tak chodil tedy k nám (V. Mrš.) 2. nář. ano 1: vidět, že rozumíš věci,..." "Oj tož, oj tož" (Choch.) II. přísl. poněk. zast. a nář. totiž, to jest, a to: zří mrak, tož větví clonu (Vrchl.); věc nad jiné potřebná, tož lihový vařič (Nor)