tré, -ho s. poněk. zast. kniž. trojice: t. velikých říší (K. Čap.); t. oken (Něm.); krom toho trého (Čel.); ve spoj. s předl. na, ve na tři části, na tři díly: hádě na t. rozdělené (Ner.); rozdělit ve dví, ve tré (John)