trefle, -e ž. (zprav. mn. trefle, -í), řidč. trefy, -ů m. mn. (z fr.) kart. kříže 4; treflový, trefový příd.: t. král; t-fová dáma (Poláč.)
trefle, -e ž. (zprav. mn. trefle, -í), řidč. trefy, -ů m. mn. (z fr.) kart. kříže 4; treflový, trefový příd.: t. král; t-fová dáma (Poláč.)