trestanec, -nce m. (trestankyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, poněk. zast. trestanka, -y, Pujm., ž.) kdo si odpykává trest vězení uložený soudem: t-i v pruhovaných oděvech; t. vojenský (Jir.), politický (Ner.); houf t-ů jdoucích na práci; propuštěný t.; t-i na galejích (Mach.); → expr. zdrob. trestaneček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) (Mach.)