trestati ned. (1. j. -ám, 3. j. -á, zast. tresce) 1. (koho, 4. p.; ~) ukládat někomu trest, provádět na někom trest; (co; ~) stíhat trestem (něj. špatný čin ap.): byl trestán odnětím svobody na tři roky potrestán; mnohokráte trestaný mezinárodní podvodník; t. děti metlou; t. přísně, ale spravedlivě; je třeba chválit i t.; tím trestáš sám sebe poškozuješ; kdo si ho (chleba) neváží, toho bůh těžce tresce (Něm.); bůh mě netrestej, ale... (v zaklínání se); – t. každou nepoctivost; t. přestupky (pokutami); t. těžký zločin smrtí †2. (koho, 4. p.) kárat 1: jala se (ho) ze zlého toho účinku t. (Wint.); t. ho (ševce) dobrými slovy (Wint.) ○ předp. po-, vy-, z-; nás. trestávati ○ předp. vy-, z-