trpěti ned. (3. mn. -í) 1. (~; co; za co; pro co) trpně pociťovat velkou bolest, trýzeň, snášet oddaně něco nepříjemného vůbec; strádat 1: nemocný velmi trpěl; t. tělesně i duševně; t. mlčky, nevinně; t. muka, křivdu; t. nouzi, hlad; t. za zlé činy; t. pro dobrou věc; náb. církev trpící duše v očistci 2. (čím: nač) být nemocen něj. chorobou n. strádat jinými nedostatky; (čím, *kým) (o věci) brát újmu, být poškozován: pacient trpící těžkým revmatismem; t. na bolení hlavy; t. hlady, nouzí, strachy; t. pocitem méněcennosti; – zdi trpí vlhkem; města trpěla za války nálety; doly trpí nedostatkem horníků; aby čest (její) tebou netrpěla (Jir.) 3. (co, koho; co komu) trpně dávat souhlas k něčemu; dovolovat, připouštět, snášet 1: netrpět žádné hádky; trpěli ji mezi sebou; mlčky trpěný host; úředně trpěné spolky; to ti t. nebudu 4. hovor. (na co, koho) mít v oblibě něco, někoho; potrpět si: t. na uniformy; on na ni trpí ○ předp. do-, do- se, na- se, od- (si), po- si, pro-, pro- se, pře-, s-, u-, vy-, za-, za- si; nás. trpívati ○ předp. pro-, pro- se, s-