tryskati ned. (3. j. -á) 1. (zprav. o kapalině) stříkat na povrch n. do výše, v proudech prýštit; vytryskovat: krev tryská z rány; z očí tryskají slzy; z pecí tryská ocel; jiskry tryskají pod kopyty koní; přen. nevyčerpatelně tryskající humor; silná lyrika vždycky tryskala z opojení (Šal.) 2. (co; čím) vystřikovat, chrlit: fontána tryskající pramínky vody; tech. tryskání odlitků povrchová úprava (čištění, zdrsnění ap.) vrháním jemnozrnné drti; čištění trubek tryskáním; odstraňovat korozi tryskáním *3. jet tryskem: t. na koních skrz les (Zey.) ○ předp. vy-, za- (si); → nás. tryskávati ○ předp. o-, vy-; — dok. trysknouti