uložiti dok. (3. mn. -í) 1. poněk. zast. (co kam) dát na něj. místo; umístit 1, položit 2: u. zavazadla na lavici; u. plášť přes židli (Jir.); přen. děj románu uložený do továrního prostředí; tech. u. stroj osadit; u. potrubí; elektr. u. (kabelové) vedení do země 2. (co kam) umístit na náležité místo, aby to bylo chráněno, zachováno ap.: u. šaty do skříně dát, pověsit; u. knihu na místo postavit; u. nářadí na své místo; u. ovoce do sklepa; u. zboží uskladnit; přen. u. vzpomínky do deníku zapsat; u. do dětské mysli lásku k vlasti vštípit; úř. u. spisy ad acta 3. (co) uschovat (peníze) u peněžního ústavu a získávat tím úroky (popř. výhru); (co do čeho) (dř.) investovat 1: u. pět set korun; u. úspory do spořitelny, na (výherní) knížku; – (dř.) u. kapitál do půdy 4. (koho, 4. p.) dát do polohy vleže, zprav. k odpočinku, ke spánku: u. dítě do postýlky; u. se ke spánku; euf. u. někoho k věčnému spánku pohřbít, pochovat 5. (co; co komu) určit za povinnost, za úkol; nařídit II 1: u. úkol, práci; u. někomu, aby...; u. pokutu, trest; u. si půst †6. (co) určit, stanovit 1: slyšení do Brna uložené (Pal.) †7. (co; oč) dohodnout se, smluvit se (ve význ. 1) o něčem: u. úklad (Jir.); všichni uložili o mou záhubu (Hol.); uložiti se dok. řidč. 1. (kde) klesnout a zůstat ležet; usadit se: prach se uložil na plochách; přen. na louce se uložily stíny; ticho, tma se uložila nad krajinou snesla se; tíseň se uložila v mysli 2. poněk. zast. uklidnit se, utišit se, zmírnit se, ustat: bouře se uložila; doufala, že se jeho rozčílenost uloží (Hál.); ned. ukládati, u. se