um, -u m. (6. j. -u, zast. -ě) kniž. 1. rozum 1: lidský u.; zast. ve spoj. o svém umě podle svého rozhodnutí, o své vůli: žít o svém umě (Čel.); srov. též újma; sebrat všechen u. vynaložit všechen důvtip; to mi nejde na u. (čast. na rozum); nář. scházet na umu (Klost.) přicházet o rozum 2. (též řidč. zast. uma, -y ž., Krásn., Zey. aj.) dovednost, umění 2: kuchařský u.; kreslířský u.; vynaložit všechen u.