uznávati ned. k uznati 1-4: u. potřebu nápravy; dává mi, kolik uznává za dobré; neuznává za vhodné mi odpovědět na pozdrav; – u., že má pravdu, že chybil přiznávat; u. něčí důvody; sami uznáváte, že to tak dál nepůjde; – u. vládu v exilu; u. něčí právo, nároky; všeobecně uznávaná zásada; jediné uznávané platidlo v zemi; nikoho neuznávám za soudce nad svým svědomím (Jir.); jeden mezi nimi králem uznáván byl (Čech), uznává ho za syna, dědice; soud ho uznává vinným a odsuzuje k trestu...; – vděčně uznávám vaši dobrotu; u. zásluhy oceňovat; – zeměd. u. osivo; u. chov