věc, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -mi) 1. konkrétní předmět n. jiný jev vnímatelný smysly; předmět denní potřeby, majetek ap.: vyjmenujte věci, které okolo sebe vidíte; vzácná v.; starožitná v. starožitnost; nové tvary věcí; penicilin je báječná v. (Pujm.); – odložit, balit své věci šaty, zavazadla aj.; školní věci potřeby; vaří samé dobré věci jídla; odejdou z věcí, které jim patřily (K. J. Ben.) ze svého majetku; pěknou v. jí dala, když se vdávala (Něm.) výbavu; práv. předmět n. ovladatelná přírodní síla, kt. slouží k uspokojování lidských potřeb: oprávněný držitel věci 2. co existuje, jev konkrétní i abstraktní: vztah věcí k člověku; filos. v. o sobě noumenon 3. skutečnost 2, fakt, událost 1, příběh 1: to je nezměnitelná, známá v.; zamotaná v.; hlavní v. je, že...; staly se divné věci; vývoj věcí v zemi; některé věci mám před očima živé (Maj.); smířit se se změnou věcí okolností, poměrů; věci důležité pro vývoj událostí; věci se mají tak, že... situace je taková, že..., nazývat věci pravým jménem; to nic na věci nemění; hnát věci na ostří nože, do krajnosti; postavit někoho před hotovou v.; expr. to jsou věci výjimečné, zvláštní, divné události; náb. poslední věci člověka vše, co se týká posmrtného života (smrt, soud, věčná odplata) 4. námět, obsah hovoru, jednání, zkoumání, řešení, úsilí, boje ap.; otázka 2, problém, záležitost: mluvit, vyslovovat se k věci; řešit závažnou v.; v. cti, slušnosti, svědomitosti; bojovat za dobrou, spravedlivou v.; udělat něco v něčí věci; v. náhody; je to v. názoru záleží na názoru; vměšovat se do věcí jiného státu záležitostí; přišel ve služební věci; příležitost, aby o věcech literárních pohovořili (Ner.) o literatuře; ministerstvo zahraničních věcí; zast. nebude od věci (Čel.) nebude nevhodné; vzít, chytit, uchopit v. za správný, špatný konec; dostat se věci na kloub 5. činnost, práce 6, 7, dílo 2, 1; (pracovní) úkol 1, povinnost: není to zlá v., pracovat v přírodě; je úplně ponořen ve v. (Z. Nej.); rozumět své věci; vychází stále ještě dost věcí podřadných; provozovat na divadle dobré věci (Ner.) hry; – uložit někomu, žádat od někoho nemožnou v.; její věcí bylo, aby...; ob. jdeme na v- pustíme, pusťme se do toho †6. způsob: nechtěly žádnou věcí místo opustit; (nemohli se) živou věcí oženit (Šmil.) nikterak; zdrob. věcička v. t.