všechen, řidč. všecek, poněk. zast. kniž. všecken (zast. kniž. veš, *ves Vrchl., Čech aj.) m., všechna, řidč. všecka, poněk. zast. kniž. všeckna (zast. kniž. vše) ž., všechno, všecko, poněk. zast. kniž. všeckno, kniž. vše s. zájm. neurč. (j. m. a s. 2. všeho, 3. všemu, 4. m. živ. všeho, neživ. a s. jako 1. p., 6. o všem, 7. vším; j. ž. 4. všechnu, všecku, všecknu, ve všech ostatních p. vší; mn. 1. m. živ. všichni, všicci, všickni, neživ. a ž. všechny, všecky, všeckny, s. všechna, všecka, všeckna, 4. m. všechny, všecky, všeckny, ž. a s. jako 1. mn., pro všechny rody 2. a 6. všech, 3. všem, 7. všemi; zast. kniž. a v ust. spoj. 4. j. ž. vši, 4. mn. ž. vše, řidč. mn. 2. a 6. všechněch, všeckněch, 3. všechněm, všeckněm, 7. všechněmi, všeckněmi; ve spoj. s předl. pádem zájm. ten, náš se předl. před všechen zprav. opakuje: přes to přese všechno; za nás za všechny; s tím se vším; o tom o všem ap.) 1. vyjadřuje, že se žádná osoba ani věc nevyjímá (zprav. jen v mn. č.; v j. č. a se jm. pomn. každý): pokoj všem lidem dobré vůle; přišli všichni tři; všickni obyvatelé vesničtí (Něm.); všechny stromy v sadě uschly; (syn) libý jak vše jara vůně (bás., Ner.); snědl všechny buchty; tím jsou všecky body vyčerpány; snažil se ze všech sil; štěně se postavilo na všechny čtyři (tj. nohy); rozešli se na všechny (zast. na vše) strany; pro všechny případy vás upozorňuji, že...; všichni lidé všechno vědí (pořek.); spálit, strhat, pobořit za sebou všechny mosty znemožnit si návrat, nápravu, smír; (ne)mít všech pět (tj. smyslů) pohromadě být chytrý, (ne)rozumný; sebrat všech pět dohromady soustředit se a promyslit; mohl by si všech deset (tj. prstů) oblíznout, kdyby (to dostal ap.) být velmi rád, spokojen; sáhnout po něčem všemi desíti (tj. prsty) dychtivě; držet se něčeho, někde všema čtyřma (tj. rukama i nohama) (ob.) pevně; brát všema čtyřma (ob. expr.) být hrabivý; v tom je kován na všechny čtyři (tj. nohy) dokonale to zná; být všemi mastmi mazaný (expr.) prohnaný, vychytralý; hrát všemi barvami měnit barvy, mít různé barvy, (o oděvu) zbarvení; (ten kluk ap.) je za všechny prachy (ob. expr.) má velmi dobré n. špatné vlastnosti; chce být na všecky strany hezký s každým dobře vycházet; mít oči ve všech koutech všeho si všímat; šili jím (n. s ním) všichni čerti byl velmi neposedný, rozpustilý; posílat (někoho, něco) ke všem čertům, řidč. ke všem kozlům (John), ke všem všudy, ke všem šípkům (Kos.) proklínat ho; proklíná do všech horoucích pekel (Ner.); vláčet se, lítat po všech čertech (expr.) po pustých, zapadlých končinách; pálilo to jako všichni čerti (Zápot.) silně; (v zaklení a ve spoj. citosl. platnosti) vyjadřuje rozhořčení, zlost ap.: u všech čertů!; u všech ďasů, hromů, kozlů!; ke všem čertům, hromům, ďasům (Olb.), kozlům! (John), u všech všudy!; expr. pro všechny svaté! (Hašková aj.) zvolání (při překvapení n. leknutí): círk. (svátek) Všech svatých 1. listopad 2. takový, kt. je vůbec možný, kt. vůbec přichází v úvahu; jakýkoli, kterýkoli 1, každý: dojeli beze vší nehody; nemoci všech druhů, všeho druhu; beze všeho důvodu; beze všeho hluku; proti všemu zvyku, právu; nade všechno (řidč. mimo vše) očekávání, nadání; nade vši pochybnost; chtěl mít beze vší práce hodně mnoho (Erb.); beze všech okras (Něm.); jsou nade všechno pomyšlení strašnější (Vanč.); na všechen způsob neradno odkládati (Herrm.); pro vši víru dobrých lidí (Erb.); představení bylo pode vši kritiku; všecka sláva polní tráva (přísloví); myslí, že snědl všechnu moudrost (expr.) je domýšlivý 3. takový, z kt. nic nechybí; celý 1, úplný 2, plný 2: je v. černý; mít všechno pohodlí; ve vší tajnosti, tichosti; ze vší síly; vší mocí; vším právem; nevelká, všecka dřevěná chalupa (Rais); po vší jeho zemi (Vanč.); saze padaly po všechnu zimu (Jir.); a ten můj pokoj, já se v něm všecka ztratila (Něm.); tu se všecka začervenala (Til.); třásla se na všem těle (Jir.); byla všechna popletená (Pujm.); nač bylo všechno to kreslení (K. Čap.); zř. (byla) všecka od sebe (Jir.) rozčilená; ve spoj. všechna čest bez výtky, bez námitek (o něčem vynikajícím): všechna čest, dělat umí; bydlení všechna čest (Maj.) 4. jen s. vše, všechno, všecko, všeckno vyjadřuje úplnost, celost něčeho; nic nevyjímajíc: v. dobře dopadne; v. bylo zadarmo; v. je marnost; člověk si zvykne na v.; je na v. sám; nechal všeho a odešel; měl všeho hojnost; přišel o všechno; pověděla všechno od a do z; co všechno jsi viděl?; kdo všechno tam byl?, nemusím ode všeho mít nestojím o to; zř. začal rozkládat, kde všechno byl (Tyl) všude; děvečka (služka) pro v. pro práce všeho druhu, zvl. nepříjemné; zdraví nade v. je nejdůležitější; tady bude vrchní všecko (Jir.) o všem asi rozhoduje; děti jsou pro ni v., vším; vším dobrým ji častovali (Něm.); vším jsem byl rád (Ner.); do třetice všeho dobrého (pořek.); všeho moc škodí (pořek.); papír snese v. (pořek.) napsat lze i hlouposti, lži ap.; hloupý všechno skoupí (pořek.); to už přestává v.! (v rozhorlení) nelze to vydržet; šlo o v. o existenci, o život; vsadit v. na jednu kartu; mně se všecko zdá, že není, jako bývala (Něm.) mám téměř jistotu; všechno vzal čert nic nezůstalo; dělat něco o v. pryč nenechat se vyrušit; pro v. půjdu s vámi pro jistotu; pro v. (na světě) vás prosím snažně; pro všecko na světě! (prosebné zvolání); ke všemu se rozstonal ještě také, nadto; podle všeho se zlobí patrně, nejspíše, jak se zdá; přes (to přese) všecko a všemu navzdory; vstoupil beze všeho do pokoje ničeho nedbaje, bez okolků; on mu to potvrzení beze všeho dal bez námitek; ale ano, beze všeho nemám námitek; byl beze všeho neoblečen; ve spoj. se zájm. přísl. všudy, řidč. všude vyjadřuje úplnost výčtu, řady; vůbec všechno: byl tam všeho všudy třikrát; šetří na všem všudy; přijel se vším všudy; v Itálii ve všem všudy musíš smlouvat (Ner.); zpodst. všichni,... všech m. mn. všichni lidé: boj všech proti všem; (chce,) aby všicci to věděli (Bezr.); co vás všickni všudy berou, vy roto! (Něm.); Proti všem román Aloise Jiráska; jeden za všechny a všichni za jednoho jedinec a kolektiv se mají vzájemně podporovat; všechno,... s. (bez rozlišování rodu) všichni: všechno v domě už spalo; všecko se za stůl posadilo (Klicp.); to byly všechno ženy, které se nudily; u nás chce být všechno pánem (Ner.); Senomatští jsou všecko lotři a zrádci (Wint.)