vázati ned. (1. j. -žu, -ži, rozk. važ; zvl. ve význ. 3, 7-9 zř. zast., bás. též víži,... víží) 1. (co) pevným spojením, provlečením konců něčeho vytvářet (uzel), uzlem spojovat konce něčeho n. uzlem spojovat a upevněním na něčem dávat tomu podobu; takto něco vytvářet: v. tkalcovský uzel; – v. si tkaničky na kličku, na uzel uvazovat (si), zavazovat si; v. si kravatu, šátek; – v. povřísla; v. (lovecké, rybářské) sítě; text. v. koberce vytvářet je vlněnými uzly mezi dvěma osnovními nitěmi 2. (co; ~) pomocí něčeho (provazem ap.) spojovat v celek; (co) jiným způsobem spojovat v celek: v. obilí dávat do snopků; ženy (na poli) o překot vázaly; v. písek konat marnou práci; zast. (bude) po smrti písek v. (Nov. aj.) zůstane starým mládencem, starou pannou; smrt všecky v jeden snopek váže (přísloví, Čel.) ve smrti, po smrti jsou si všichni rovni; stav. v. kvádry cementem; loď., les. vázání dřeva spojování dřev pomocí houžví a svorek; ker. spojovat dvě n. několik hmot chemickými, fyzikálně chemickými n. mechanickými vlivy; hud. v. tóny plynule je vytvářet (hrát n. zpívat) 3. (co) tímto způsobem vytvářet (něj. celek); opatřovat (knihu) vazbou (ve význ. 4): v. košťata, kytici, věnec; – v. knihy (do kůže); stav. (v tesařství) v. krov, konstrukci krovu sestavovat je spojováním jednotlivých částí, prvků 4. řidč. (komu co) ovinovat (obvaz), omotávat, obtáčet 1; (co do čeho) zavazovat, zabalovat, balit 1: doktor jí vázal obvaz; – v. výslužku do šátku †5. (koho, 4. p.) opatřovat, ošetřovat obvazem, ovazovat: prosil mne, abych ho vázal (Wint.) 6. (koho, co k čemu) provazem, řetězem ap. připevňovat; připoutávat, přivazovat: v. zajatce k sloupu; v. koně ke stromu; v. stromky ke kůlům; člůn pod skalou víže (Mácha); přen. umírající mu vázala na duši dvě dcerušky (Svět.) svěřovala do péče, opatrování; expr. v. si někoho, něco na krk brát na sebe péči, starost o někoho, něco; zř. v. si ženu na kříž (Šmil.) (čast. na krk) ženit se 7. (koho, co čím) spoutávat, poutat 1: v. zloděje provazy; v. ruce, nohy řetězem 8. (koho, řidč. co) něj. povinností, ohledem na něco omezovat ve volnosti jednání, projevu ap.; omezovat: být vázán slovem, slibem, smlouvou, podmínkami, pravidly, paragrafy, přísahou, časem; soudcové jsou vázáni právním řádem; necítit se vázán službou poután; ohled na cenzuru vázal (autorovi) jazyk (Fuč.); úcta k otci jí vázala ústa (Šmil.); práv., peněž. vinkulovat: v. vklad; v. pohledávku, cenné papíry 9. (koho, co nač, k čemu, ke komu) udržovat na něj. místě, v blízkosti někoho, něčeho; uvádět v těsný vztah, zvl. citový: přitažlivost nás váže k zemi; svým zaměstnáním je vázán na Prahu; povinnost ho váže k domovu připoutává, upoutává, poutá; – přátelství nás k sobě váže poutá; tak mě láska k tvému rodu víže (Něm.) 10. odb. (co) přijímat, pohlcovat a udržovat, zadržovat v sobě n. pohromadě; poutat 5: žitná mouka váže hodně vody; biol., chem. bílkoviny vážou vodíkové ionty; železo v krevním barvivu váže kyslík; sůl váže vodu; vázati se ned. 1. (~; na koho, co) brát na sebe povinnost, závazek: nechce se v. (na cizí děti) uvazovat se; v. se na placení splátek zavazovat se 2. (s čím; nač; ~) splývat 1 (v jeden celek), spojovat se: barvivo se neváže s látkou; chem. tvořit vazbu: atom kyslíku se váže s dvěma atomy vodíku; atomy chlóru vázané na benzenové jádro 3. (k čemu, nač) být v souvislosti s něčím, ve vztahu k něčemu; vztahovat se (k čemu): k hradu se váže zajímavá pověst; hudba se váže na text; jeho vzpomínky byly jednotvárnější, vížíce se na rodnou ves (Šmil.) 4. řidč. (k čemu) připínat se 1: břečťan se váže ke stromu pne se, vine se 5. (na koho, co) omezovat se: v. se na jediného přítele; nevázat se jen na jednu informaci nespoléhat se ○ předp. do-, n a-, nad-, o-, ob-, od-, od- se, po-, pod-, pro-, pře-, při-, roz- (poroz-), roz- se, s-, u- (pou-), ve-, vy-, za-, za- si; nás. vázávati, vázávati se (o) bez předp.