víkend (dř. ps. weekend), -u m. (6. j. -u, -ě) (z angl.) 1. doba pracovního odpočinku na konci týdne; výlet, pobyt v přírodě v tu dobu: trávit v. na venkově, v přírodě; – jet na v. do hor 2. hovor. chata v přírodě k občasnému pobytu: vystavět, prodat v.; víkendový příd.: v-á chata; v. zájezd