všivák, -a m. (6. mn. -cích) expr. 1. člověk, kt. má vši: spát v noclehárně s všelijakými v-y 2. darebák; též nadávka: neb se teď již každý v. řídit chce dle cara (Havl.); – počkej, v-u, s tebou si to vyřídím (K. Čap.) uličníku; → zdrob. všiváček v. t.