v I, ve předl. (v podobě ve jen před slovy počínajícími v-, popř. skupinou dvou n. více souhlásek, s nimiž by v tvořilo těžko vyslovitelnou skupinu) I. s 6. p. (zast., kniž. a bás. ve spoj. s výrazy začínajícími retnicemi, nejč. v-, zř. též před jinými souhl. než retnými, běžně jen v několika ust. spoj., bývá místo v, ve předl. u; v. též u II) ve spoj. se jménem 1. označuje polohu, umístění uvnitř a) nějak ohraničeného prostoru n. něj. prostoru vůbec: ve skříni; v posteli; v bytě; ve vlaku; v Praze; v kamnech; v rohu; myšlenky mu vířily v hlavě; v přírodě; v polích; stát někomu v cestě, přen. překážet jeho záměrům; přen. v očích úřadů z hlediska; ♦ neměl od rána v ústech nic nejedl; zhrub. ten člověk mi leží v žaludku je mi nepříjemný, nenávidím ho; b) něčeho tvarově nevymezeného (sypké n. tekuté hmoty, množství jednotlivin ap.): kamínky v čočce; brouzdat se ve sněhu; ve vodě; zmizet v mracích; s mladými v houfu; ve shromáždění; zast. a kniž. u velikém průvodu jezdeckém (Bass); c) něčeho, co obepíná, obaluje, pokrývá ap.: držet v ruce; nést v tašce; dítě v peřince; muž v uniformě; obraz v rámu; v plynové masce; ♦ ob. nebýt ve své kůži nebýt disponován, necítit se dobře 2. označuje a) místo, jehož se týká něj. činnost: hrabat se v haldě papírů; pohupovat se v kolenou; rozlomit se v půli; b) pracovní, zájmovou oblast, společenské prostředí, obor ap., v kt. se činnost koná n. kt. se týká: pracovat v úřadě, v komisi, ve filmu, ve vědě, hovor. v textilu; obchodovat v koních (zast. hovor., K. Čap.); ležet v detektivkách (expr.); využití vědeckých poznatků v praxi; závod v běhu; turnaj v házené; bojovat ve válce; žít v míru; podržet v paměti; klid v duši; c) někoho, něco (osobu, lidské vlastnosti, duchovní a materiální hodnoty ap.), ke komu, čemu se soustřeďuje zájem, zvědavost ap.: vidět v někom svůj ideál; zhlížet se v ženě; hledat v lidech jen dobré stránky; jeho síla je v intelektu; smysl života je v lásce a v radosti; hledat štěstí v bohatství; v tom není nic zlého; v čem to tkví?; kdo ví, co v tom vězí; ♦ ob. už jsou v sobě už se hádají, perou 3. vyjadřuje dobu n. časové rozpětí, v kt. se něco děje; vyjadřuje časovou okolnost, za kt. něco probíhá: v určitém okamžiku; v okamžiku hned; v nejbližší době; ve dne v noci stále; v (čast. o) půlnoci; v zimě; v roce 1967; v padesátých letech; v minulém století; hodně v životě zkusil během života; – být zraněn v boji; octnout se v nebezpečí ztroskotání; udusit vzpouru v zárodku 4. naznačuje způsob n. míru činnosti n. okolnosti, za kt. se něco děje; naznačuje způsob provedení, úpravy něčeho: žít v souladu; jít v páru, v patách za někým; stát v pozoru, v řadě, v čele, v němém vytržení; nadávky ve všech řečech; stavba v moderním slohu; prohýřit v pití, v kartách; to je v pořádku; stroj je v provozu; ukázat se v pravé podobě; projevit se v činech; spisovný jazyk v mluvené podobě; ve stadiu příprav; v pravém smyslu; v tichosti, v rychlosti; v úplnosti; ve srovnání (zast. a kniž. u srovnání Jirát); rozejít se v dobrém, ve zlém; vidět dobře ve tmě; v tom vedru; v jakém poměru?; nebýt v nejmenším překvapen; v té míře; ve větším počtu; hrát ve třech; prodej ve velkém; kniž. u příležitosti (jubilea, oslav ap.) při; u vědomí (vykonané práce ap.); zast. kniž. a bás. u divném pořádku (Tyl); u tichu (Mácha); ust. spoj. ruku v ruce společně, svorně; náb. ust. spoj. ve jménu Otce i Syna... (začátek modliteb); v Pánu zesnulý; drazí v Kristu; ♦ ve dvou se to lépe táhne; – odlít v bronzu; práce ve zlatě, v kovu; železo v tyčích; vyplatit mzdu v korunách 5. vyjadřuje vztah, zřetel: ochabnout v činnosti; utvrdit se v úmyslu; překonávat se ve zdvořilosti; změnit se v chování; dotknout se někoho v něčem; požádat o radu ve věci...; cvičit se v sebekázni; dělat pokroky v učení; stoupat v ceně; mít štěstí ve hře; moci se ve všem na někoho spolehnout; je to v podstatě, v zásadě správné; slabý v těle; vybíravý v jídle; věrný v lásce; samostatnost v jednání; soudruzi v povolání; odborník v matematice; ust. spoj. dostát v slově; zast., kniž. a bás. pevnost u víře (L. Steh.); vystřídat se u vedení (Fuč.) 6. naznačuje účel činnosti, řidč. důvod, zř. přípustku: přijít v cizí záležitosti, ve věci pana XY; – řidč. jednat v náhlém rozhodnutí; v této příčině; – zř. písmo i v té úhlednosti nervosní (Vrchl.) při 7. uvádí předmět u sloves (popř. dějových jmen) vyjadřujících hlavně růz. duševní činnosti n. pocity jako jejich vazbu: zmýlit, zklamat se v někom; – libovat si v dobrém jídle; záliba v hudbě; – bránit ve výhledu; – mít původ v něčem; – vyznat se v něčem 8. po slovesech být a mít je výrazovým prostředkem přísudku jmenného: být v práci, v služebním poměru; být v léčení; být v letech; být v nesnázích; být v dobré náladě; být v přízni (nepřízni) u někoho; být v opovržení; být v právu; být v moci někoho; být v plné síle; hovor. být ve formě být schopen dobrých výkonů, zvl. sportovních, být disponován pro něco; ust. spoj. být u vytržení, u vidění, u vyjevení; zast., kniž. a bás. být u velké vážnosti (John); ♦ ob. je v tahu pryč; – mít někoho v podnájmu; mít byt v pořádku; mít něco v povaze, ve zvyku; mít někoho v lásce; mít něco v práci, v úmyslu; ♦ má to už v krvi je mu to vrozeno; ob. mít v hlavě být podnapilý II. se 4. p. ve spoj. se jménem 1. zast. a kniž. označuje směřování dovnitř a) nějak ohraničeného prostoru n. něj. prostoru vůbec; do 1 (čeho): přijít v dům (Zey.); hledět v zrcadlo (Ner.); v křeslo usedla (Mach.); vstoupit v cestu (Vlč.); jeřáb ulétá v krajinu jinou (Erb.); b) něčeho tvarově nevymezeného (sypké n. tekuté hmoty, množství jednotlivin ap.); do 1 (čeho): nořit v bahno (Vanč.); rozhazovat (listy) v lid (Herb.) mezi lid; běžné jen v ust. spoj.: bít se v prsa, přen. kajícně uznávat svou vinu; složit ruce v klín (čast. do klína), přen. oddat se nečinnosti, rezignovat; tváří v tvář něčemu; jít někomu v ústrety; c) něčeho, co obepíná, obaluje, pokrývá ap.; do 1 (čeho): vzít v ruku (Sova); sevřít v náruč (Třeb.); odívat se v černé roucho (Čel.) 2. zast., kniž. a bás. označuje místo, předmět n. oblast, kt. jsou zasaženy něj. činností; do 1 (čeho), na I 1: perlík v kovadlinu buší (Čech) na kovadlinu; bubeník uhodil v kotle (Jir.) do kotlů; zasáhnout ve všední život (Šim.) do všedního života 3. vyjadřuje časový údaj: v úterý; ve všední den; ve tři hodiny; v poledne; v tu chvíli; v předvečer svátků; v podvečer; v pravý čas; v kolik (hodin) přijdeš? 4. poněk. zast. a nář. označuje prostředek, nástroj, pomůcku, jejichž pomocí se děj uskutečňuje: hrát v karty (Něm.); hrát v kostky (Olb.); hra v šachy (Vanč.); lusknout v prsty (Svatoš); komu to v hrana zvoní? (Něm.); zast. v hrdlo lhát (Heyd.) drze, mnoho 5. (po slovesech vyjadřujících změnu stavu n. činnost vedoucí ke změně stavu) vyjadřuje výsledek, účinek děje: dospět, vyspět v ženu, v muže; rozložit se v prvky; rozpadnout se v prach; voda se tuhnutím mění v led; žertování přešlo v nadávky, obrátit něco v žert; ust. spoj. všecko se v dobré obrátí; uvést něco v pochybnost, v posměch, někoho v omyl, v nebezpečí; upadnout v zapomenutí; vydat v plen; poněk. zast. a kniž. uvrhnout v neštěstí (Herb.) do neštěstí; dát ohni v pospas (Olb.) na pospas 6. řidč. a zast. naznačuje způsob n. míru činnosti: mlátit v šestero; složit (ubrus, papír) ve čtvero; zast. v ten způsob (Ath.) na ten způsob; v podobný smysl (Vanč.); brát (John), vykládat (Herb.) ve zlé; zast. ust. spoj. (začínat něco) ve jméno boží ve jménu božím; ♦ obrátit oči v sloup 7. zast., kniž. a bás. vyjadřuje účel činnosti: bít v poplach (Čech) na poplach; kývnout v souhlas (Vrchl.) na souhlas; zabručet v odpověď (Ner., Pujm.); odevzdat v ochranu (Zey.) do ochrany; běžné jen v několika ust. spoj.: uvést v chod (vedle do chodu); (sbírka) ve prospěch postižených; udělat něco v odvetu; dát v odplatu 8. slouží jako výraz vazby u sloves (popř. dějových jmen) vyjadřujících a) víru, důvěru, naději ap.: věřit v boha; víra ve vítězství; doufat v příznivý výsledek; důvěřovat v někoho (též někomu), v něco; b) vstup n. uvedení do něj. činnosti, stavu, poměrů ap.: poněk. zast. uvázat se v ten úkol, v úřad, ve službu (Vanč.); ust. spoj. vstoupit v manželství, v platnost; propuknout v pláč; vejít, uvést v život, ve známost; brát, vzít v úvahu, v potaz; poněk. zast. a kniž. dát se v boj (Neff) do boje; náb. neuvoď nás v pokušení (z otčenáše); ♦ dát život, duši, čest v sázku; — v. též vedví, vleže, vsedě, vpůli, vtom ap.