velice přísl. 1. poněk. kniž. vyjadřuje velkou intenzitu, velkou míru něčeho; velmi, hodně 2, nadmíru, značně: v. důležitá záležitost; v. často, v. litovat *2. k velký 6: scéna zahradní provedena jest skutečně v. (Ner.) mohutně, velce, velkolepě