vyjednati dok. 1. (co; co s kým; *o čem) jednáním dohodnout; smluvit 1, sjednat 1, dojednat 2; úředně vyřídit; projednat 1: v. něco osobně, ústně, písemně; v. výši odměny za práci; v. s obchodníkem lhůtu dodání; to si s ním vyjednám; osobně o věci s vámi vyjednám (Pfleg.) pojednám, projednám ji; – v. s peněžním ústavem podmínky půjčky; v. podmínky příměří 2. (co, *koho komu Mart.) zjednat, opatřit 1, obstarat 2: v. (příteli) ubytování v koleji; v. příbuznému pohřeb; zast. poslali (husitští Čechové) posly do Uher k vyjednání arcibiskupství mistru Rokycanovi (Pal.); — ned. vyjednávati