vypadati I ned. 1. (jak, hovor. na koho, co) mít něj. vzhled, podobu, tvar ap.; vyhlížet 5: v. dobře, špatně, zchátrale; v. ustaraně; v. podezřele jevit se; vypadá jako nemocný člověk; hovor. na boháče zrovna nevypadá; situace vypadala na debakl; iron. vy vypadáte! vy jste se zřídil n. někdo vás zřídil; expr. v ust. přirovnáních: vypadá jako sedm drahých let, jako by vstal z hrobu, jen ho do rakve položit špatně, bídně, utrápeně, smutně; vypadá jako hromádka neštěstí smutně, velmi sklesle; vypadá, jako by spadl z měsíce, z nebe udiveně, překvapeně, vyjeveně; vypadá jako zmoklá slepice ztrápeně, schlíple; v. jako ze škatulky čistě, úpravně; ♦ ob. dělat něco, jen aby to vypadalo jen zdánlivě dobře, svědomitě; předstírat práci; ten člověk na to vypadá zdá se toho schopen (zprav. něčeho špatného, nečestného); v. k světu (k obrazu božímu) (expr.) pěkně, slušně; ob. stará se, aby k něčemu vypadala aby měla pěkný vzhled 2. ve spoj. vypadá to, vypadalo to je, bylo pravděpodobné; zdá se, zdálo se, jeví se 3, jevilo se: vypadá to tu jaksi cize, nepřátelsky; vypadalo to jako výsměch; vypadá to na vážné zranění, jako vážné zranění; venku to vypadá na déšť 3. hovor. ve spoj. vypadá to (jak; s kým, čím) (někdo, něco) je v něj. stavu; dopadá to (ve význ. 3): vypadá to s ním bledě; jak to s námi vypadá? jaká je situace, jak to s námi stojí; kdyby mne opustila, jako že to tak vypadá, musel bych si zoufat (Šmil.); jak to vypadá s plněním plánu? jak se plní plán 4. řidč. k vypadnouti 1-3, 6: člověku vskutku vždy vidlička z ruky vypadá (Ner.) padá; (maličká) své matce stále víc z oka vypadala (Čap.-Ch.) podobala se; – poněk. zast. šermovat, sekat, v.; odtud (z hospody) vypadají na pokojné cestovníky a obírají je (Hol.) přepadají je; – v. z konceptu, z role; v. z tónu řeči; – kniž. a zast. část (peněz) na měsíc vypadající (Ner.) připadající; jinde vypadá na 3-5 poslanců zemských po jednom poslanci říšském (Pal.) †5. vytékat (spádem): starodávná vodoteč do příkopův jest vypadala (Wint.); → nás. k 1 vypadávati v. t.