vypršeti dok. (3. mn. -í) 1. (o čase, lhůtě) uplynout 1, minout 1, uběhnout 4, utéci 5: určený čas vypršel; lhůta vypršela; začít útok před vypršením příměří; dovolená mně zítra vyprší skončí; dovolená jim doslova vypršela (slovní hříčka) uplynula za deštivého počasí *2. (co) vydat (déšť): obláčky rychle vypršely své krátké deštíky (Staš.) 3. zast. a nář. vypadat (dok.): něco vlasů (mu) vypršelo (Wint.); škoda toho žitečka, že zde tak vyprší (Kosm.); — vypršet se, řidč. vypršet dok. pršením se vyčerpat, vyprázdnit (v. vy- II): až se nebe vyprší (Herrm.) skončí déšť; mráček, který vypršel (Zey.); neos. vyprší se přestane pršet