vzíti dok. (1. j. vezmu, ob. vemu, rozk. vezmi, vezměte, ob. vem, vemte, min. vzal, trp. vzat, podst. vzetí, přech. min. vzav) k bráti 1. (co, koho) uchopit a přemístit, chopit se něčeho, nějak se něčeho zmocnit (rukama, myslí ap.): v. do ruky knihu; v. něco do rukou, do ruky, přen. vzít si to na starost, do své moci, odpovědnosti, energicky se ujmout něj. záležitosti; v. dítě na ruku; v. něco ze skříně; v. kufr (za držadlo) chopit; v. někoho za ruku; v. někoho v podpaží zavěsit se do něho; v. někoho kolem krku, kolem pasu obejmout ho; v. si k večeři chléb s máslem; po celý den nevzala nic do úst nesnědla; vezměte si jezte; v. lék, prášek požít; co si mám v. na sebe? obléknout; v. na ramena náklad naložit si; v. nákup (pro sousedku) nakoupit; v. si (s sebou) na dovolenou pěkné knihy; majetek s sebou do hrobu nevezme po smrti jej zde zanechá; v. s sebou někoho do divadla pozvat si ho jako společníka, průvodce; v. někoho stranou odvést; v. dívku k tanci vyzvat; přen. divadelní postava vzatá ze života; tvrzení vzaté ze vzduchu nepodložené, nepravdivé; v růz. ust. spoj. často frazeologizovaných (též s významem přen.) v. něco za pravý (nepravý, špatný) konec správně, vhodně (nesprávně, nevhodně) začít, zvolit správný (nesprávný) postup; v. něco z druhého, jiného konce jinak to začít; v. (čast. chytit) se za nos (ob.) poznat svůj omyl, zastydět se; v. rozum do hrsti (ob.) bedlivě něco rozvážit; v. oči do hrsti (ob.) dobře, pozorně se podívat; v. si něco do hlavy umínit si; vzalo ho to za srdce (expr.) dojalo, upoutalo ho to; v. někoho za límec (expr.) vyhnat, vyhodit; v. na někoho hůl, koště vyhnat ho; v. někoho holí do hlavy, přes hlavu (ob.) udeřit, zasáhnout; v. na něco hever (expr.), v. něco hákem (ob. expr.) provést to důkladně, energicky, rychle; v. někoho do kleští, do presu (E. Řez., expr.), na skřipec vehnat do úzkých, též při vyšetřování vynutit přiznání; v. (si) někoho na paškál (ob. expr.) vyslechnout ho a přísně mu domluvit, pokárat ho; v. (si) někoho na mušku, přen. soustředit pozornost na někoho, obrátit zájem k někomu, zprav. zlomyslně, nepřátelsky; v. něco do práce (ob.) začít na něčem pracovat; v. někoho do prádla (ob. expr.), do parády horlivě, energicky se začít někým zabývat ap.; v. někoho za slovo vyžádat plnění slibu, připomenout slib, využít n. zneužít něčích výroků, popř. jejich částí (i podružných); je to pravda, mohu na to v. jed zcela, jistě, určitě; v. na sebe nějakou tvář, podobu (kniž.) proměnit se, začít vypadat; v. něco tíživého na svá bedra přijmout jako úkol; v. na sebe (ob.) ztloustnout, přibrat (na váze); v. na sebe starosti, povinnosti, úkol, závazek přijmout; v. něco na sebe převzít odpovědnost za to; v. někoho v ochranu, pod ochranu ujmout se někoho, ochránit ho; v. si někoho, něco na starost postarat se o někoho, něco; v. něco na vědomí přijmout jako informaci, obyč. se souhlasem, uvědomit si; v některých spojeních vyjadřuje uvedení do něj. vztahu nebo (s významem pokleslým) je prostředkem k vyjádření něj. činnosti n. stavu: v. někoho do přísahy, pod přísahu, do slibu, pod slib zavázat přísahou, slibem; v. někoho na milost odpustit mu; v. někoho na hůl, u huby (zhrub.) ošidit ho (o peníze ap.), naložit s ním bezohledně; – v. někoho na vojnu odvést; v. někoho do vazby uvěznit; v. někoho na byt, na práci, do práce najmout, přijmout; kdyby si ho raději pánbůh vzal (zast.) kdyby zemřel; v. si někoho za svědka, přen. dovolat se potvrzení svých slov někým; v. si někoho za kmotra požádat o kmotrovství; v. si někoho za muže, za ženu, v. si někoho uzavřít s ním sňatek; vzali se (o muži a ženě) uzavřeli spolu sňatek; vzali se z lásky; – v. něco útokem útokem, násilím, rychle se něčeho zmocnit; v. tři schody najednou stoupnout na každý třetí; vzal to nejkratší cestou pustil se; vzal to zkrátka, byli jsme hned hotovi (ob.) projednal to rychle; nestonal dlouho, vzal to zkrátka (ob.) náhle zemřel; řidič vzal zatáčku (ob.) projel; v. směr, obrat, sklon ap. zaměřit, obrátit se, sklonit se ap.; vzalo to s ním obrat jeho poměry se změnily; – v. jméno boží nadarmo vyslovit zbytečně n. jako zaklení; v. slovo, slib, rozkaz ap. nazpět, zpět, nazpátek odvolat, zrušit; – v. nohy na ramena, v. do zaječích, zhrub. v. roha, draka utéci, prchnout před něčím; v. pochopa (*pocháp Her., *pocháb Hol.) (ob. expr.) zakopnout, klopýtnout; upadnout; – v. někomu míru na něco zjistit jeho rozměry za něj. účelem, změřit někoho; v. tón, akord zazpívat, zahrát; v. něco po pořádku; v. něco od podlahy, z gruntu (expr.) od základu, rázně, důkladně začít něco dělat; v. někoho, něco (z profilu ap.) (hovor.) vyfotografovat; v. útočiště k někomu, něčemu (zast., Havl., Jir. aj.) uchýlit se o pomoc; v. někoho na milost odpustit mu; v. něco v úvahu počítat s něčím; v. si něco do zvyku zvyknout něčemu; v. ohled na někoho; v. zřetel na něco, řidč. k něčemu přihlédnout k něčemu; v. soupeře (ob.) překonat, předstihnout; zast. v. vrch (Staš.) nabýt vrchu, převahy; v. od někoho odpuštění (Šus., Havl.) rozloučit se s někým 2. (co, koho komu; co, koho odkud) vyjmout z vlastnictví, připravit někoho o něco; odejmout, odcizit 2 (op. dát 1): v. někomu majetek; zloděj vzal z pultu zboží ukradl; v. někomu násilím dítě; v. něco z oběhu stáhnout; v. někomu svobodu připravit ho o ni; ob. v. slepé střevo operativně odstranit; voda vzala mlýn strhla, odplavila; vzal jste mi to z úst říkáte, co jsem (právě) chtěl říci já; v. si život usmrtit se; nemoc ho vzala (expr.) vyčerpala, vysílila; vzal ho záchvat (expr.) zmocnil se ho; co se naučíš, to ti nikdo nevezme; nedám si v., že... vymluvit, neustoupím od toho; v. někomu slovo odejmout, nedovolit dál (veřejně) mluvit; v. někomu vítr z plachet zhatit mu plány, předejít ho; připravit ho o možnost n. příležitost splnit hrozby, provést zákrok proti někomu ap.: v. někomu tipec, típek umlčet, zkrotit ho; vzal (ob. též vem) to čert, ďas, hrom, kozel, řidč. nešť (V. Mrš.) nezáleží na tom; mohl ho čert v. velmi se zlobil, vztekal; rarach by mne vzal (Herrm.) vztekl bych se; všechno vzal čert je pryč, zašlo beze stopy; šach. v. figuru vyřadit ze hry 3. (co; co odkud, kde) přijmout (do vlastnictví); dostat 3, 1, získat, nabýt 1 (op. dát 1): v. peníze, plat (za vykonanou práci); v. dar; v. (za něco) odměnu; v. si z někoho, něčeho příklad, poučení načerpat; nevím, kde jsem vzal tu odvahu, sílu; v. na něčem účast lépe zúčastnit se (čeho); řidč. zast. v. škodu, zkázu, úhonu utrpět; v. konec, počátek, vznik ap. skončit, začít se, vzniknout; v. pomstu, odvetu od někoho, na někom pomstít se (komu); ob. mám platit, ale kde (na to) v. opatřit si peníze; v. zboží na dluh, na splátky koupit; (ani) pes by od něho kůrku (chleba) nevzal (ob.) je v opovržení; vem, kde vem, zaplatit musíš (ob.) za každou cenu, stůj co stůj; řidč. zast. hovor. v. špatný konec špatně skončit, dopadnout; mysl. (o zvěři) v. návnadu, zob, žír; (o loveckém psu) v. stopu, vítr ucítit 4. (koho, co jak, za co) nabýt něj. názoru, mínění o někom, něčem; pojmout 6, pochopit 1, 2, vyložit si 2: v. někoho, něco vážně, doopravdy, v žertu; v. někoho tak, jaký je; v. žert za pravdu; v. odmítnutí za opovržení; celkem, stručně, prakticky vzato; přijde na to, jak se to vezme záleží na stanovisku; když se to vezme kolem dokola, kolem a kolem, jedno k druhému, byla to pravda (ob.) uváží-li se to všecko; v. něco na lehkou váhu nepřičíst něčemu náležitý význam, posoudit něco bezstarostně, lehkovážně; v. někomu něco za zlé (řidč. zast.) vyložit ve zlé; v. si něco k srdci být něčím pohnut, zařídit se podle něčeho; v. si něco připustit si (starost, trápení); v. něčím zavděk spokojit se (s čím); v. za své zahynout, zaniknout; na slovo vzatý odborník uznávaný, vynikající; vzíti se dok. ob. 1. (o koho, co; za koho, co) postarat se 3, 1, zastat se (koho, 2. p.): nikdo se o mne nevzal; energicky se v. o cizí dítě; dovede se v. o své; v. se za věc 2. hovor. (kde; odkud) vzít původ, náhle se objevit, octnout; povstat 4, vzniknout (z čeho): kde (řidč. odkud) se vzaly takové pomluvy?; kde se tu vzal?; odkud ses tu vzal?; kde se vzal, tu se vzal najednou se objevil ○ předp. pře-, při-, za-, za- se, předsevzíti (si), uvzít se, uvzít si