záda, zad s. pomn. (3. -ům, 6. -ech, 7. -y) 1. zadní (popř. horní) část těla od krku po bedra: široká, rovná, hrbatá, shrbená, kulatá z.; procházet se s rukama za zády; sedět zády k oknu; vzít ranec na z.; pes se převalilna z. na hřbet; bolí (ob. loupá) ho v zádech; mráz mu běhal po zádech, mrazilo ho v zádech, přen. měl strach; dostal herdu do zad; mít slunce, vítr v zádech být k němu obrácen zády; v zádech nám zatroubilo auto těsně za námi; euf. až budu vcházet po zádech do kostela (Vanč.) až mě ponesou mrtvého; mnohá spojení, často frazeologizovaná, mívají též význ. přen.: dát si ruce za z. přestat pracovat, starat se o něco; mít někoho (stále) v zádech být sledován; mít někoho za zády být v něčí ochraně; mít někým, něčím krytá z. být chráněn, zajištěn; dělat někomu, něčemu z. chránit ho, krýt ho; mít něco (zkoušku ap.) za zády (Jir., čast. za sebou) odbyto; vánoce máme za zády (zř., Rais) přede dveřmi, nablízku; položil si všechna dobrá předsevzetí za z. (zř., Něm.) upustil od nich; dělat něco za něčími zády bez jeho vědomí, tajně; vrazit někomu nůž, kudlu, dýku do zad, vpadnout někomu do zad zákeřně ho napadnout, zradit; obrátit se k někomu zády odvrátit se od něho, dát najevo odpor, nelibost; ukázat někomu z. odvrátit se od něho, utéci, odejít od něho; mít široká z. umět se prosadit; krýt si z. pamatovat na to, co přijde; křivit, hrbit z. před někým ponižovat se, pokořovat se, poklonkovat; vyšplhat se po cizích zádech sobeckým využitím jiných dosáhnout úspěchu, cíle; expr. mít na zádech šest křížků být šedesátník; vozit se někomu po zádech pronásledovat ho, mstít se mu; srovnat, natřít, vyprášit, namazat (Ner.), namydlit (Vrchl.), zvalchovat (ob.) někomu z. nabít mu; svrbí ho z. (o někom, kdo zlobí) dostane bití, říká si o bití; ob. expr. ať mi vleze na z., vlez, vlezte mi na z. (při odmítání) ať mi dá pokoj, dej, dejte mi pokoj 2. řidč. vůbec zadní strana něčeho; zadek 1: z. stodol; vesta s prošívanými zády; z. průvodu (Jir.); z. vojska (Vanč.); výr. zadní n. opěrná stěna nábytku: z. skříně, pohovky; zdrob. zádíčka, zádička, zádečka, -ček s. pomn. (6. mn. -ách)