záhlaví, s. 1. řidč. týl 1, 2: škrabat se na z. (K. Čap.); otylý mužíček s leskem v z. (Staš.) 2. část předmětu (lůžka, hrobu ap.), kam se zprav. klade hlava; hlava 13: z. postele; z. vaničky 3. kniž. a odb. horní část písemností n. tiskovin; nadpis 1, hlava 11, hlavička 5: z. objednávky, dotazníku; telegram s ozdobným z-m; z. novinové rubriky; článek byl uveřejněn pod z-m "K otázce..."; z. heslového odstavce (ve slovníku); polygr. z. kapitoly, tabulky nadpis nad nimi; živé z. bližší údaje o obsahu stránky; neživé z. opakování názvu knihy (n. kapitoly) a jména autora 4. řidč. část, oddíl knihy n. něj. písemnosti; kapitola 1, hlava 12: (rozdělit spis) na více nežli šest z. (Lit. l.) *5. rozšířené zakončení něčeho (zprav. nahoře), hlavička 4: zapřít ruce o z. sukovité holi (Třeb.)