zabíti dok. (1. j. -biji, rozk. -bij, ob. zab, min. -bil, trp. -bit) 1. (koho, co) způsobit něčí smrt, připravit někoho o život (zprav. něj. nástrojem); usmrtit: z. vojáka v přestřelce; z. někoho v sebeobraně; málem by ho byl zabil; chtěla se v zoufalství z. spáchat sebevraždu; zabili jich (socialistů) mnoho (Olb.) pobili, povraždili; zabil ho blesk; z. hada holí; drůbež na zabití; z. (si) na zimu prase porazit; z. dvě mouchy jednou ranou, přen. vyřídit dvě věci najednou, vyhovět dvěma různým požadavkům, názorům; zast. ve spoj. z. někoho do smrti (Havl. aj.); expr. z. červa; ob. hrom tě zab (v zaklení) výraz hněvu, zlosti, proklínání; řidč. takový "nechme ho zabme ho" (Pitt.) netečný, nerozhodný, budižkničemu; práv. (dř.) zabití trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo jiného neúmyslně připraví o život 2. hovor. expr. (koho, co; v kom co) zavinit předčasnou přirozenou smrt někoho, zničit, zmařit vůbec: tou zprávou ji zabil; těžká práce ho zabila zahubila; přen. konkurence zabila jeho obchod; z. v někom naději, lásku ubít; z. svoje city (O. Schein.) úplně potlačit; ob. ten se s ní zabil zkazil si život, společenské možnosti; zabije každou zábavu pokazí, zkazí; pro jednou tě to nezabije nic ti to neudělá; ten příspěvek vás přece nezabije finančně nezruinuje; ta písnička je doprovodem zcela zabitá připravena o účin; kritika může dílo "z." (Tvorba); to je zabité; hovor. z. čas, večer probít, promarnit; z. dlouhou chvíli, nudu zahnat 3. (co do čeho) zatlouci, zarazit: z. do bedny hřebíky; z. kůl do země; přen. expr. liják je (květy) zabil do země (Lid. nov.) 4. (co čím) přitlučením něčeho uzavřít, zakrýt; zatlouci: z. bednu hřebíky; z. díru prkny 5. kart. slang. (co) přebít 2: z. desítku; z. trumf trumfem, přen. oplatit něco něčím stejným 6. sport. slang. (co) z. míč (v tenise, ve stolním tenise) tvrdým úderem ukončit výměnu míčů: z. odražený míč; zabíti se dok. 1. přijít nešťastnou náhodou o život: spadl z lešení a zabil se; z. se při automobilové nehodě 2. řidč. ob. expr. (po čem; *pro co Šim.) (zprav. v kondicionálu n. s kondicionálem slovesa moci) mít nadmíru v oblibě něco, zprav. něj. pokrm, velmi rád něco jíst; (po kom) náruživě po někom obdivovaném toužit; utlouci se 3: zabili by se (mohli by se z.) po švestkových knedlících; – školní děti by se byly po něm (učiteli) zabily (Šmil.) ○ předp. při- (připo-, připo- se); ned. zabíjeti, z. se