zaháleti ned. (3. mn. -ejí) 1. oddávat se zahálce; lenošit: dohlížel, aby nikdo nezahálel; celý den zahálí; nebyla zvyklá ani chvilku z.; při práci mysl mu nezahálela (Jir.) 2. zůstávat bez využití, být nepoužíván, ležet ladem: stroje nesmějí z. stát; expr., iron. zlé jazyky nezahálely (Klička) ○ předp. na- se, pro-, vy-, za- si; → nás. zahálívati