zločin, -a m. zločinec: za zralého z-a ho považoval (Tyl); zločin, -u m. (6. j. -u) těžké provinění proti právnímu řádu; vůbec velmi zlý, špatný čin: spáchat z.; dopustit se z-u; účastník z-u; z. veřejného násilí; z. vraždy; jít po stopách z-u; dokázat někomu těžké z-y; mezinár. práv. válečný z.; z. proti míru; z. proti lidskosti; práv. (dř.) těžký trestný čin; – z. na našem stavu (Baar)