zrádce, -e m. (5. j. -ce, 1. mn. -i, -ové) (zrádkyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) kdo se dopustil, dopouští zrady: z. národa, vlasti, lidu; byl zrádcem vlastního přesvědčení; zachoval se k svému příteli jako z. jidáš; přen. obličej váš je zrádcem vašich myšlenek (Zey.) prozrazuje je; → expr. zdrob. *zrádeček, -čka m. (Hol.)