žlutý (nář. žultý Bezr.) příd. 1. mající barvu jako síra, květy pampelišky, blatouchu ap.: voskově, slámově, citrónově ž.; ž-é slunečnice; ž-á vazelína; ž. písek; ž-é listí; ž-á housátka; ž-é kožené kalhoty; ž-é kočičí oči; zkažené ž-é zuby; ž. vrásčitý obličej; natřít, obarvit na žluto; ž-é světlo; ž. jetel lid. název úročníku bolhoje; ž-á nemoc (zast. ob. a nář., A. Mrš.) žloutenka; závistí být ž. bledý; ž-á hvězda (za nacismu) potupné označení Židů nošené na obleku; ž-é plemeno žluté barvy pleti; (v rasistickém pojetí) ž-é nebezpečí hrozící od žlutého plemene; zeměp. Ž-á řeka (v Číně); Ž-é moře (v Tichém oceáně); anat. ž-á skvrna místo nejostřejšího vidění na sítnici oka, jevící se při urč. vyšetřování jako žluté; ž-é tělísko útvar ve vaječníku obsahující žluté barvivo a tvořící hormony nutné pro vývoj zárodku v děloze; med. ž-á zimnice vyskytující se v tropech, projevující se teplotami a žloutenkou; dopr. ž-é světlo, ž. terč, praporek vyjadřující výstrahu; zbož. ž-á krevní sůl; z-á zralost (zrna, obilí, pícnin) jevící se nažloutlou barvou; zahr. Průsvitné, Skleněné ž-é letní odrůda jablek s průsvitnou žlutou slupkou; bot. stulík ž.; oměj ž.; klouzek ž.; zool. ježdík ž. 2. hanl. (v politice a v odborářství o někdejších podnikatelských odborových organizacích) protisocialistický, konzervativní 1, zpátečnický: ž-é organizace číšníků (Včel.); ž-é politické strany (Z. Nej.); zpodst. žlutý, -ého m. 1. řidč. expr. příslušník žlutého plemene: zde bílí stojí a tam žlutí (Vrchl.) 2. hanl. příslušník někdejších podnikatelských protisocialistických odborových organizací: byl organizován u "žlutých" (národních socialistů) (Hora) 3. zast. ob. zlatý 1, zlaťák: pět set žlutých v sázku (Čech); zpodst. žluto, -a s. kniž. žluté zbarvení; žluť 1: ostré ž. (zapadajícího slunce) (Jir.); přísl. žlutě: ž. zbarvený pták; ž. lemovaná sukně; ž. planoucí oči (výra) (Nový); ž. rozkvetlé kručinky (K. Čap.); – zř. hanl. jsme zpraveni, jak ž. si počínáte (Včel.); podst. žlutost, -i ž.: ž. zralého obilí; ž. pleti