černý příd. 1. mající barvu sazí (op. bílý); tmavý, temný (op. světlý): č-á barva; zbarvený do černa; č-é vlasy, oči; č-á školní tabule; č-á deska (na úřední vyhlášky); č. oblek; chodit, být v č-ém v černých (smutečních) šatech; č-á mše (zast.) zádušní (sloužená v černém ornátu); č. pták, přen. hanl. kněz, klerikál (podle černého oděvu); č. Řím klerikální n. fašistický; č-é košile, přen. fašisté; č-á komora (fot.) do kt. lze zcela zamezit přístup světla, temná; č-á kuchyně s otevřeným kouřícím topeništěm; – č-á noc tmavá; č. mrak; č. les hluboký, temný; č. chléb; č-é pivo (op. světlé); č-á káva bez mléka (op. bílá); č-é brýle s tmavými skly; č-é uhlí kamenné (op. hnědé); č-é kovy technické železo; č-á metalurgie hutnictví železa; č-é řemeslo kovodělné; č-é umění tiskařství; č-á práce obyčejná, nádenická, zprav. s něčím špinícím; č-é město, č-é Kladno začouzené továrním kouřem n. hornické; – č. Petr karetní hra; div. č-é divadlo při kt. černě odění vodiči před černým pozadím (a tím neviditelní) uvádějí do pohybu předměty a vyvolávají tak dojem jejich samovolného pohybu v prostoru; ♦ líčit, malovat něco č-mi barvami chmurně, pesimisticky; držet č-ou hodinku večer potmě besedovat; není ani č., ani bílý je nijaký, charakterově n. názorově nevytříbený; dělat z č-ého bílé prohlašovat něco špatného za dobré; zapsat, zaznamenat něco č-m písmem jako pohromu, neštěstí; zapsat to č-m písmem, č-ou křídou do komína (iron.) (o řídkém správném jednání někoho nepořádného ap.) nestojí to za zaznamenání n. zapamatování; mít něco č-é na bílém písemně zaručeno, potvrzeno; trefit se do č-ého (tj. do středu terče), přen. vystihnout podstatu věci, pravdu; neříci ani č-é, ani bílé nevyjádřit se ani tak, ani onak, nijak; nezaujmout stanovisko; ob. expr. být úplně č. bez peněz; zavřít někoho, až bude č. na dlouho; – nář. č-é jahody borůvky; č-é maliny ostružiny; č. kmín černucha rolní; v zeměp. názvech: Č-á Hora jedna ze svazových republik Federativní lidové republiky Jugoslávie; Č-á hora (v Krkonoších); Č-é moře; zool. čáp č.; datel č.; mlok č.; lyska č-á; bot. bez č.; topol č.; borovice č-á; kuch. ryba, zajíc na černo (i načerno) s tmavou sladkou omáčkou; potrav. č. čaj fermentovaný; č. kořen kořen hadího mordu španělského požívaný jako zelenina; med. č. kašel dětské infekční onemocnění charakterizované prudkými záchvaty kašle spojenými se zvracením; č-é neštovice (zast.) pravé; č-á smrt mor; mysl. č-á zvěř černá (zpodst.); hist. č-á sotňa nejreakčnější statkářská strana v carském Rusku 2. smutný, chmurný, neblahý, nešťastný: č-é myšlenky; č. pátek; č. den; č-á kronika (v novinách) o nehodách ap.; č. humor drastického a cynického rázu, inspirující se tragickými skutečnostmi 3. špatný, zlý: č-é svědomí; č. skutek; č. nevděk; č-é plány, úmysly, síly; nejčernější reakce nejostřeji zaměřená proti pokroku; č-á ovce rodiny, třídy atp. nezdárný člen; nář. měl na někoho č-é oko (Jir.) byl na něho nevraživý 4. nedovolený, zakázaný, pokoutní, nelegální, tajný: č. obchod, trh; č-é ceny, mzdy; č-á porážka (kusů dobytka); č. pasažér, posluchač rozhlasu neplatící; č-á vysílačka; č. fond; č-á ruka někdejší tajná organizace; č-á magie odporující zásadám křesťanským; jet vlakem na černo bez zaplacení, bez jízdenky; dělat na černo úpravy elektrického vedení bez oprávnění, bez povolení; prodat, chovat, koupit na černo; stavba na černo (v. též načerno); obch., polit. č-á listina seznam provinilců n. firem, s nimiž je zakázáno obchodovat; hist. č-á (neboli smolná) kniha (ve středověku) kniha se zápisy o výsleších na mučidlech; č-á kniha soupis žákovských poklesků ve staré škole (op. zlatá); polit. č-á kniha sborník diplomatických dokumentů o urč. otázce obviňujících druhou stranu 5. černošský (op. bělošský, bílý): č-é plemeno; č. otrok; č. básník; — zpodst. černý, -ého m. 1. šach. hráč mající černé figury (op. bílý) 2. ust. spoj. č. vzadu skromný člověk n. tajný, utajovaný hlavní činitel, inspirátor, našeptávač 3. zast. ob. ďábel, čert; černá, -é ž. 1. mysl. divoké prase n. souhrnný název pro divoká prasata, černá zvěř 2. hovor. černá káva: dát si č-ou; černé, -ho s. tmavé pivo: malé, velké č-é; — zpodst. černo, -a s. kniž. čerň, černost, temnota: hluboké č. lesů; přen. č. zítřků beznaděj; → přísl. k 1-4 černě: č. oblečený; – dívat se na svět č.; něco č. líčit chmurně, pesimisticky; – být č. zapsán nepříznivě; – č. chovaný dobytek pokoutně, tajně, načerno; → přísl. k 1 černo: bylo č. pod nebem; přen. kolem je č. lidí; bylo tam lidí až č. velmi mnoho; → podst. černost, -i ž. kniž. černé zbarvení; čerň, černota: havraní č. (vlasů) (Čech); č. noci tma; přen. č. jeho činu (Zey.) ohavnost