šmejd, -u m. (6. j. -u) (z něm.) 1. ob. hanl. podřadné zboží, bezcenná věc, brak: laciný š.; strčili nám kdejaký š.; literární š. †2. růz. drobné zboží, zvl. tkané a kovové: prodávati "š.", cibuli a jablka (Wint.) 3. (čast. mn. šmejdy) ob. hanl. podvodné jednání, nepoctivý obchod ap.: starejte se, aby vás nečapli při těch vašich šmejdech (Pluh.); šmejd, -a m. ob. hanl. darebák 1, ničema 1: ty šmejde mizerná (Olb.) (nadávka)