švec, ševce m. 1. ob. obuvník: venkovský š.; učit se ševcem; řidč. běhá jako š. rychle; expr. zmizel, než bys řekl š. v okamžiku; ševče, drž se (svého) kopyta (přísloví) zůstaň při tom, co dovedeš; na výlet se půjde, i kdyby ševci padali (čast. šídla padala n. trakaře padaly) za každého počasí, za všech okolností 2. starý český lid. řemeslnický tanec; ševcovská 3. ryb. ševčík 2, ježdík (zool.); ž. ševcová, -é; zdrob. ševčík v. t.