běl, -i ž. (mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi), řidč. -u m. 1. kniž. bílá barva, bílé zbarvení; bělost: modř a b.; sněhová b.; b. březových kmenů; b. roucha 2. bás. nevinnost, čistota: b. dívčiny 3. bílé barvivo; běloba: fermežová b. 4. zeměd. nejlepší bílá mouka; výražka: žitná, pšeničná b.; chléb jako z běli 5. mysl. slang. tuk spárkaté zvěře 6. bot. mladší svrchní vrstva dřeva mezi jádrem a lýkem, zprav. světlejší