bubák, -a m. (6. mn. -cích) 1. strašák, strašidlo, hastroš: strašit někoho b-em; přen. malovat b-a na stěnu; politický, sociální b.; dívat se jako b. 2. expr. nevrlý, mrzutý n. ostýchavý člověk: je to škarohlíd a b.; nevlídný b.; → zdrob. bubáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) — bubák, -u m. (mn. 1. -y, 6. -cích) 1. chmura, starost, strach: nech ty b-y!; vyhnat někomu b-y z hlavy 2. (mn. 1. -ci, -ky, 6. -cích) velký tmavý mrak: na oblohu vystoupili b-ci (Rais) 3. (mn. 1. -ky, 6. -cích) uschlý tmavý zbytek květního kalichu rostlin na malvicích; → zdrob. bubáček, -čku m. (mn. 1. -čky, 6. -čcích, -čkách)