buchta, -y ž. (2. mn. -chet) 1. pečivo hranolového tvaru zprav. menší velikosti, obyč. se sladkou náplní: zadělat na buchty; péci buchty; buchty s mákem, s tvarohem, s povidly; maková, tvarohová, povidlová b.; pekáč buchet; nář. vařené buchty knedlíky; ♦ sedět jako b. netečně; spadl jako b. těžce, nepružně 2. kus něčeho jen zhruba zformovaný: b. zlata; b. surového železa; zeď z buchet nepálených cihel 3. ob. expr. udeření rukou (do zad); bouchanec, herda: dostat, dát buchtu (do zad); → zdrob. k 1 buchtička (nář. buchetka), -y ž.: dukátové b-y menší buchty z jemnějšího těsta bez náplně, podávané nejčastěji se sladkou omáčkou; ručičky, tváře jako b-y oblé, tlusťoučké; — buchta, -y ž. i m. ob. expr. člověk málo hybný a pružný, bez zájmu, pohodlný; člověk dobrácký, až hloupý: to je taková (takový) b., všechno si dá líbit; → expr. zdrob. buchtička, -y ž. i m.: to je taková b. dobráček