bukač II, bukáč, -e m. (neživ.) nář. baňatý džbán potažený měchýřem (z něhož vyčnívá pramen žíní), užívaný jako lidový hudební nástroj; bukál (nář.); famfrnoch (nář.): vem honem svůj b. a dělej hrom (Ner.), (děti) vypadají jako b. jsou tlusté; bukáč, -e m. (živ.) nář. tlustý, nadutě vypadající člověk, tlusťoch: ejhle, b. baňatý (Šmil.)