chlapec, -pce m. 1. nedospělá n. dospívající osoba mužského pohlaví; hoch, mladík, mládenec: narodil se jim ch.; nezbední chlapci; není přece malý ch. nezkušený; osmnáctiletý ch.; chlapci i dívky chystali se k tanci 2. expr. muž vůbec (vrstevník, druh, kolega, kamarád, manžel, syn ap.); hoch: naši chlapci se drželi vojáci, sportovci ap.; milý chlapče, už jsme staří 3. milý, mládenec, hoch: nemá dosud chlapce 4. nář. horní chlapci zbojníci; → zdrob. k 1, 2 (někdy iron.) chlapeček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)