chorý příd. poněk. kniž. churavý, chorobný, nemocný: ch. člověk; ch. úd; ch-é srdce; ch. na plíce; ch. na duchu choromyslný; přen. expr. hloupý; přen. expr. ch. nábytek (Herrm.) poškozený, sešlý; ch-é století (Mach.); bás. ch-á zeleň (Sova) bledá; bledé, ch-é světlo sluneční; — zpodst. chorý, -ého m.: duševně ch. choromyslný; → přísl. choře: vypadat ch.; ch. bledý; → podst. *chorost, -i ž.