cirkumflex, -xu m. (6. j. -u) (z lat.) jaz. v řečtině průtažný přízvuk, v někt. slovanských a v baltských jazycích tzv. tažená intonace; ve fr. diakritické znaménko nad někt. dlouhými samohláskami; cirkumflexní, cirkumflexový příd.: jaz. c-ní melodie; c-ová intonace