dáti dok. (výjimečně, zejm. ve význ. 2, též ned.) (záp. nedati; 1. j. dám, rozk. dej, min. dal, trp. dán, podst. dání, přech. přít. daje, zast. dada) 1. (co komu) odevzdat do vlastnictví (bez náhrady, popř. za náhradu), odevzdat k spotřebování, k využití; darovat, věnovat, prodat (op. vzít, koupit): d. někomu peníze, knihu, květiny, dar k svátku, k vánocům; d. darem; d. spropitné, od cesty; kdo se ptá, nerad dá (pořek.); bůh dal, bůh vzal (pořek.); d. všechno na děti vynaložit; d. své síly do služeb vlasti; dám ti na to (peníze); d. na sbírku přispět penězi; d. na mši; d. na modlení, přen. (ob.) projev uspokojení, úlevy nad tím, že se mluvčí zbavil něčeho tíživého; d. někomu oběd darovat; přinést na stůl, vydat; d. někomu maso, kávu, chléb s máslem ap. k večeři poskytnout, předložit; nabídnout (hostu), co dům dal vlastní hospodářství poskytlo n. co je právě doma; – d. někomu dceru za ženu; d. muži syna, dceru porodit, darovat; d. život dítěti porodit je; d. se někomu cele oddat se; – d. někomu najíst, napít, přivonět; d. králíkům (ob.) předložit krmení; – ob. d. si oběd, večeři objednat (v hostinci) a sníst, expr. vzít si a sníst vůbec; d. si (k večeři, k obědu) polévku, knedlíky atd.; d. si pivo, černou kávu; to si (dnes) dáme! (expr.) popřejeme (dobrého jídla, pití ap.); d. si berdo (nář.), d. si do nosu (zhrub.) popřát si dobrého jídla a pití; – někomu je (není) dáno, aby toho lehce dosáhl, být trpělivý ap. vrozeno; někomu je dáno trpět souzeno; komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí (přísloví) nadání nelze získat, proti hlouposti není léku; – vypočítat plochu čtverce, objem hranolu atd., je-li dáno... stanoveno jako výchozí určení úkolu; co je psáno, to je dáno (pořek.); – d. zboží na splátky, na dluh, lacino prodat; dal to za deset korun; dejte mi kilo mouky, masa (při nákupu) prodejte; dal za to deset korun zaplatil; co ti za to dal?; nic mu (za to) nedali; kolik dáte?; – nic bych za to nedal, že... (ob.) domnívám se, jsem přesvědčen, že...; má dáti, dal úč. názvy stran (levé dlužnické a pravé věřitelské) v účtu, debet, kredit; – d. za někoho, za něco duši, krev, život obětovat; dám na to krk (ob.) vsadím; – lékař mu dal prášky předepsal; ošetřovatelka mu dala prášky, kapky podala k užívání; d. injekci vstříknout; – d. někomu ránu, pohlavek; hned bych si jednu dal (ob. expr.) (vyjádření nespokojenosti nad sebou samým); dali mu jich nepočítaných natloukli mu; dali mu na frak (zhrub.) zbili ho, přen. porazili ho, zkritizovali ho ap.; dali mu šest měsíců určili, stanovili (jako lhůtu n. trest); – d. gól, branku dopravit míč ap. do branky, vstřelit; nedal ani ránu, přen. (ob.) vůbec nic neudělal; – (v šachové hře) d. někomu šach ohrozit jeho krále; d. někomu mat porazit ho; kart. slang. d. někomu flek, kontra ohlásit předpoklad, že vyhraji hru, a zdvojnásobit tak sazbu; d. trumf vhodit v karetní hře zvolenou nadřazenou barvu s úmyslem přebít vynesenou kartu; – d. někomu dobré vysvědčení, přen. uznale, s pochvalou se o někom vyjádřit; d. (žákovi) dobrou, špatnou známku ocenit jí jeho vědomosti; – d. dobré slovo přívětivě promluvit; d. slovo (někomu na něco) slíbit; d. čestné slovo závazně slíbit, svou ctí stvrdit; dané slovo platí (pořek.); dali si slovo slíbili si manželství; – dá to smysl? bude tomu rozumět, bude to logické; to (ti) dá rozum (ob.) je možno snadno si to vysvětlit, snadno to pochopit; – d. někomu za vyučenou propustit někoho jako vyučeného (řemeslníka), přen. řádně ho vytrestat; d. někomu kacířů, lotrů (zast.) přezdít; ten mu (to) dal (ob. expr.) důrazně, ostře pověděl, vytkl; potřel jeho mínění; já ti dám brečet, já ti dám! výhrůžka bitím, trestem ap.; – d. někomu jméno (Jan) pojmenovat někoho jménem; d. dítěti Jan (nář.) nazvat je; d. pozdravení pozdravit; d. dobrý večer; d. sbohem; d. sbohem něčemu zříci se toho; dej mu pánbůh věčnou slávu, nebe (při vzpomínce na zemřelého, často iron.); – v růz. spoj. všeobecně označuje totéž co poskytnout, udělit ap.: d. možnost, příležitost; d. čas, lhůtu na rozmyšlenou ap.; d. si (s někým) schůzku smluvit si; – d. hlas někomu; d. někomu milost prominout trest; d. výpověď propustit, vystoupit ze zaměstnání ap.; d. přednost někomu (při vcházení) nechat někoho vejít před sebou (projev úcty); d. někomu, něčemu přednost před někým, něčím zvolit jako důležitější n. výhodnější; – d. na vědomí (někomu něco); d. k dispozici (někomu něco, někoho); d. (svým jednáním) dobrý, špatný příklad; d. najevo; d. na srozuměnou; d. na pamětnou, na vybranou; d. na rozmyšlenou; d. někomu za pravdu; d. někomu něco v plen, na pospas; ve spoj. s podst. jm. dějového významu opisuje pojmenování příslušného děje slovesem: d. políbení; d. otázku; d. zprávu (o sobě); d. odpověď; d. podnět, popud; d. pokyn, znamení, směrnice; d. rozkaz, povel; d. pohov (ob.) zavelet k pohovu; d. souhlas k něčemu; d. záruku; d. dobré vychování, naučení; d. lekci; d. práci, zaměstnání; d. někomu (na cestu, do života) požehnání; d. někomu rozhřešení, přen. prominout, odpustit mu něco; d. satisfakci vyrovnat křivdu omluvou, nápravou odškodnit; d. průchod pravdě, citu projevit je, uplatnit; d. výraz obavě vyslovit obavu; d. výhost lži, nenávisti (kniž.) zbavit se jí; d. místo žádosti (zast.) vyhovět; d. něčemu víru uvěřit; – dej pozor, ať... buď opatrný; d. na někoho pozor dohlédnout; d. si na někoho pozor být před ním opatrný, nevěřit mu; dej si pozor na jazyk mluv opatrně; nebuď prostořeký; dej pozor, co dělá všimni si; ♦ ob. d. počinek koupit jako první; d. košem odmítnout; d. někomu kvinde zrušit známost s někým; d. někomu, něčemu vale rozejít se s někým, zříci se něčeho; d. něco k dobrému, k lepšímu říci něco zábavného, přispět něčím k zlepšení pohoštění, k pobavení ostatních; d. někomu (svatý) pokoj nerušit, nezlobit ho; dejte mi (s tím) pokoj! přestaňte obtěžovat, zlobit; d. si s něčím pokoj přestat se tím zabývat; d. si na čas (s něčím) dopřát si dost času k něj. práci, nepospíchat; d. si s něčím práci důkladně něco provést, podrobně se něčím zaměstnat, d. si (s někým) zápas, partii šachu ap. utkat se, zahrát si s ním; expr. ten si dal! utržil ostudu, neúspěch; tys tomu dal! pokazil jsi to, provedl jsi hloupost; dali jsme jim to (v kopané) šest nula porazili jsme je 2. (se 4. p., řidč. s 2. p. při vyjádření velké míry) způsobit, způsobovat, vyžádat, vyžadovat si vynaložení něčeho n. nějaký děj; stát (koho co): to dá námahu, práci; to dá mnoho práce; dalo to mnoho shánění, starostí; děti dají rodičům starosti; ob. to dá fušku; – pozor to dá ránu! způsobí výbuch; ♦ ob. ten mi dal co proto! způsobit leknutí, starost, mnoho práce n. vyhuboval ap.; slovo dalo slovo hovor se rozproudil 3. (co, koho kam, odkud, komu) vyjadřuje všeobecně umístění něčeho; umístit, položit, postavit, přemístit, podat: d. někomu něco do ruky; dej sem tu knihu, dej ji na stůl, do stolu; dej to pryč odnes, zahoď ap.; d. kabát do skříně uložit; d. klobouk na věšák pověsit; d. vázu na stůl postavit; d. věci na své místo uklidit; d. dítěti kabátek obléci mu jej; d. si klobouk na hlavu nasadit; d. ruce do kapes (z kapes) vsunout (vyndat); d. (si) hlavu na stůl položit; d. na čaj postavit na sporák n. na vařič vodu k vaření čaje; d. psaní na poštu odevzdat k odeslání; d. dopis do schránky vhodit; d. oznámení (ap.) do novin poslat k otištění; d. někoho, něco do novin (hovor.) veřejně (zprav. s kritikou) o někom, něčem psát; d. něco na program zařadit; d. něco do knih (ob.) zařídit zápis něčeho do pozemkových knih; – d. do pořádku byt (knihy, své záležitosti ap.) uklidit (srovnat, uspořádat, vyřídit ap.); – d. někoho do vězení vsadit; d. někoho do Prahy (ob.) přeložit, umístit (úředně), určit mu ji jako působiště; d. na odpočinek, do penze; d. syna na řemeslo, na studie, do internátu; d. děvče do služby; d. do klatby stihnout klatbou; d. v sázku peníze, život, hlavu ap. riskovat jejich ztrátu; d. něco do zástavy, do zastavárny; d. zboží na trh; d. peníze na knížku (ob.) uložit do spořitelny; d. (si) peníze stranou ponechat, neutratit, ušetřit; d. do něčeho peníze (ob.) vložit, investovat; d. do něčeho (do práce, do něj. vztahu) všecko dělat, prožívat něco celou bytostí; d. něco (šaty ap.) pryč (ob.) zbavit se něčeho, vyřadit něco ze svého majetku, darovat; d. někoho (dř. např. služku, zaměstnance) pryč (ob.) propustit ze svých služeb; – d. advokátovi něj. při ap. (ob.) svěřit k právnímu vedení; d. soudu, k soudu něco (při ap.) (ob.) zažalovat; d. něco někomu pod moc; – dejte mi pana X. Y. (v telefonním styku, hovor.) zavolejte k telefonu, přepojte mě na jeho číslo; – dáno v Praze dne... (zast. forma datování); – d. větu do minulého času, do množného čísla převést; d. přízvuk na první slabiku vyslovit ji s přízvukem; ♦ d. něco (továrnu, stroj, podnik) do chodu uvést do chodu, v činnost; d. něco dohromady (např. rozebraný strojek) (ob.) sestavit, složit, (např. zábavu, výlet) ob. smluvit, připravit, uspořádat; d. někoho (dva lidi) dohromady (ob.) seznámit, spojit n. usmířit; moci, dovést si něco d. dohromady (ob.) vysvětlit si (sestavením faktů ap.); d. hlavy dohromady (ob.) poradit se; d. někomu na něco ruku slíbit podáním ruky; d. někomu něco na ruku (ob.) naznačit a tím usnadnit; d. něco na buben, do hlasu (ob.) rozhlásit; d. někomu něco do péra (ob.) vnuknout, navést ho k tomu; nohu si pro to za krk nedám (ob. expr.) nezoufám si pro to, snesu to; i kdyby si člověk dal nohu za krk (ob. expr.) (vyjadřuje naprostou nemožnost něco vykonat); nemít co d. do úst mít bídu; kam vás mám d. (ob.) znám vás, ale nevím přesně, kdo jste; kam jsi dal rozum, že jsi to udělal (ap.) jednals nerozumně, že...; kam jsi dal hlavu! jaks mohl tak nerozumně jednat; kam jsi dala oči! vybrala sis nevhodně; – d. (nedat) na lidské řeči, na něčí doporučení dbát (nedbat) jich; na to já nic nedám; d. na někoho dbát jeho rady, mínění; – d. někomu něco po lopatě (ob. expr.) říci srozumitelně, jasně, nezastřeně; d. na vědomost (zast. a lid.) oznámit; ob. expr. to si nedá za rámeček tím se nebude moci chlubit; to si můžeš dát za čepici (čast. za klobouk) to není k ničemu, to nemá cenu 4. (s inf.; aby...; ať...) dopřát, dovolit, připustit, umožnit (aby se něco stalo n. nestalo); záp. nedati (s inf.; aby...) nestrpět, nedovolit, nepřipustit, zabránit: kéž by nám bůh dal vyhrát; kéž by nám bylo dáno zvítězit; nedej osud, aby...; nedej zahynouti; kéž by bůh dal, abychom...; nedej pane, aby utekl; dej, ať...; – nedat někomu domluvit; její zvědavost jí nedala, aby se nezeptala; bolest mu nedala spát; nedalo mu to, a přece přišel; to mi nedá; ♦ dejž to pánbůh (lid. odpověď na přání); dejme tomu, že... připusťme; nedat jinak nechtít povolit, nepovolit; nedala a nedala, musil to udělat; – nedat na někoho dopustit bránit ho před každou výtkou, být přesvědčen o jeho přednostech ap.; já tě nedám budu tě chránit, bránit 5. (s inf.; s inf. a zvrat. zájm.) projevit nedostatek odporu (k činnosti někoho jiného); nechat, připustit, dopustit (aby se mluvčímu samému něco stalo): d. se ošidit, chytit, odstrašit, odbýt; d. si něco namluvit; nedat na sobě nic znát; – nedat si něco vzít, přen. (ob.) neustoupit od svého názoru ap.; nedat si něco vymluvit; d. se (nedat se) neprojevit (projevit) odpor; bijí toho, kdo se dá nebrání se; d. se strhnout, unést hněvem; ♦ d. si říci být povolný; d. si něco, všechno líbit strpěl, snést to, souhlasit s něčím, se vším; nedat si do něčeho mluvit nepřipustit zásah n. radu někoho jiného; dejte si chutnat (ob.) (přání dobré chuti); d. si zajít chuť na něco zříci se něčeho, upustit od něčeho; nevhodně (dle fr.) d. něčemu upadnout upustit něco; d. klesnout hlavě svěsit ji 6. (s inf.; s inf. a zvrat. zájm.) přikázat n. zařídit, postarat se, aby někdo něco vykonal; způsobit, že někdo musí něco vykonat: d. zapřáhnout; d. někoho předvést; d. něco poslat; d. umýt podlahu; d. prostřít (stůl); d. někomu ušít šaty; d. si vytrhnout zub; d. se oholit; d. si něco vylíčit; to si dejte vyprávět; ♦ d. něco (někomu) vědět (ob.) poslat zprávu, vzkázat; d. někoho pozdravovat vzkázat pozdrav; d. na sebe čekat; d. na sobě záležet; d. si na něčem záležet; d. si záležet, aby...; d. se vidět (ob.) přijít (na návštěvu ap.), zprav. přen. projevit se jako člověk štědrý, velkomyslný; d. se slyšet (ob.) projevit mínění; d. se prosit být neochotný; — dáti se dok. (výjimečně, zejm. ve významu 5, též ned.) 1. (do čeho; na co) (často s podst. jm. dějového významu) začít něco dělat; pustit se: d. se do práce, do pohybu, do pláče, do smíchu, do řeči, do křiku, do hádky, do pití, do hraní; d. se do karet začít hrát v karty; dalo se do deště začalo pršet; d. se do křížku s někým začít se rvát; d. se na ústup, na útěk obrátit se 2. zprav. ob. (do čeho, koho) začít něco, někoho svou činností nějak zasahovat, postihovat: d. se do koláčů začít je jíst; moli se dali do šatů; dala se do něho zima, zimnice roztřásla ho; ♦ d. se do někoho (ob.) pustit se, osopit se na někoho, začít ho plísnit; dali se do sebe začali se hádat, prát 3. (kudy; kam) zamířit (zprav. chůzí): d. se stezkou, lesem; d. se vpravo, tím směrem, d. se k mostu, přes náměstí 4. (na co; k čemu, ke komu; do čeho) začít se něčím (natrvalo) zabývat, rozhodnout se pro něco, zvolit si něco jako povolání, světový názor ap.: d. se na vojnu, na hornictví; d. se k divadlu, ke komediantům; d. se do strany, do spolku; d. se na jinou víru; d. se na pokání litovat něčeho; kajícně s něčím přestat 5. (s inf. též neos.) (o věcech) umožňovat, připouštět něj. děj n. zásah dějem jako možný; lze, je možno: některé květiny se dají pěstovat i za okny; drát se dá ohnout; odtud se dá město přehlédnout; po staru se žít nedá (Zápot.); to se dá spravit; schůze se dá odložit; to se dalo očekávat; dá se očekávat, že...; to se nedá vypovědět; z toho se dalo vyjít; tento důvod se dá uplatnit; tyto knihy se dají ještě koupit; ♦ bere, kde se dá kde je možno; poschovávala to, kde se dalo ○ předp. dodati (vydo-), na-; po-, pře-, pře- se, při-, roz-, vy-, vy- se; nadati (vyna-); oddati, od- se; prodati, udati; vdáti, v. se, vydati se, vzdáti, vz- se; zadati; zadati si; — ned. dávati, dávati se; — srov. s nechati