dědina, -y ž. 1. kniž. a obl. mor. ves, vesnice, obec, osada: v městech i dědinách; nář. náves: bývat na d-ě 2. hist. práv. půda v nedílném vlastnictví rodu: zahrady, role a luka byly d-ou, společným majetkem rodin jednoho rodu, lesy pak, pastvy, řeky a jezera občinou (Jir.); expr. zdrob. k 1 dědinka (*dědinečka), -y ž.